Emise oxidu uhličitého (CO2) dlouhodobě dominují debatám o klimatu. Česká vláda investuje miliardy do obnovitelných zdrojů, ekologické MHD v Praze nebo modernizace průmyslu. A čísla skutečně klesají. Jenže mezitím nenápadně roste problém, o kterém se v běžných rozhovorech pořád mluví méně, než by zasloužil – metan.
Metan: Tichý „zabiják“ s osmdesátinásobnou silou
Zřejmě jste už slyšeli, že metan je hlavním komponentem zemního plynu a vzniká i ve střevech skotu. Méně známé je, že jeho dopad na oteplování planety je přibližně 80krát silnější než u CO2. Podle letošního výzkumu ve Frontiers in Science dosahují globální emise metanu v roce 2025 doslova rekordů.
Odborníci z Masarykovy univerzity a Mendelovy univerzity v Brně upozorňují: právě nekontrolované vypouštění metanu může až za polovinu celosvětového oteplení. A trend je bohužel jasný – od roku 2006 metanové emise dramaticky rostou.
Odkud se bere tolik metanu?
- Energie a průmysl: Těžba uhlí, zemního plynu a ropy patří k největším viníkům. Ani evropskými standardy povinné technologie nezabrání všem únikům.
- Zemědělství: Chov skotu, zejména v krajích jako Vysočina nebo jižní Morava, uvolňuje desítky milionů tun metanu ročně. Situaci nepomáhá ani zvyšující se poptávka po mase a mléce.
- Oteplování planety: Rozsáhlé výzkumy na Sibiři i v severském Norsku ukazují, že s táním permafrostu se uvolňují dávné zásoby metanu. Vzniká tak začarovaný kruh, kdy vyšší teploty odemknou další vlnu emisí.
Evropa reaguje. Stačí to?
Evropská unie i Česká republika se v roce 2021 připojily ke Global Methane Pledge, což je iniciativa na snížení metanových emisí o 30 % do roku 2030. Aktuálně už má účast 155 zemí, ale dohromady se vztahuje pouze na asi 13 % světových emisí metanu. Tedy zatím nic, co by znamenalo zásadní zlom.
Může běžný člověk něco změnit?
- Spotřeba masa: Výběrem místních výrobků živočišné výroby nebo častějším zařazováním rostlinných týdnů pomáháte snižovat poptávku po masové velkovýrobě.
- Podpora ekologických řešení: Vyberte si dodavatele energií, kteří investují do modernizace sítí a monitorování úniků plynu (například PRE nebo E.ON v ČR spustily vlastní programy detekce metanu).
- Vzdělávání a tlak na politiky: V letošních volbách nebo při peticích neopomíjejte témata skleníkových plynů. Metan by měl být na radaru stejně jako CO2.
Co nás čeká dál?
Pokud nenastanou výrazné změny, predikce vědců jsou jasné – do konce 20. let budou metanové emise dále růst. A „děravá“ pole či unikající plynovody celé střední Evropy budou k oteplení přispívat s nebývalou razancí. Metan už dávno není jen problém Sibiře nebo Asie – týká se i nás v srdci Evropy.
Praktický tip na závěr: Sledujte také appky a weby České geologické služby či organizací typu ČESKÁ KRAJINA. Právě ty výzkum a monitorování metanových úniků v Česku pravidelně zveřejňují.
