Za poslední roky se český byznys obléká do „zeleného kabátu“ čím dál častěji. Firemní weby i profily na sítích přeplňují příběhy o výsadbách stromů nebo ekologických projektech, které mají podtrhnout jejich odpovědnost vůči planetě. Ale jaká je skutečnost? Úplně jiná, než jak ji prezentují. Ve stínu líbivých hesel totiž zůstává skutečný dopad firem na životní prostředí často skryt.
Zelená fasáda, skrytý problém
Velké energetické koncerny – i ty, které známe z českého trhu jako ČEZ nebo E.ON – dnes působí jako šampioni udržitelnosti. Jenže podle nových výzkumů zůstává téměř polovina environmentálních škod, které skutečně způsobují, veřejnosti zcela utajená. O těchto damagích se v jejich výročních zprávách nedočtete, ačkoliv právě ony zásadně ovlivňují zdraví krajiny, biodiverzitu i místní komunity.
Jak firmy „schovávají“ svůj skutečný dopad
- Selektivní komunikace: Na webu najdete informace o sázení stromů, ale už ne o tom, že někde jinde ve velkém kácí lesy kvůli nové infrastruktuře.
- Zamlčení podstatných dat: Problémy, které by mohly poškodit image – např. úhyny chráněných druhů nebo kontaminace vody – v oficiálních materiálech často chybí nebo jsou popsané jen vágně.
- Přesměrování pozornosti: Firmy rády vyzdvihují menší ekologické akce v zahraničí, zatímco negativní lokální dopady se ztrácejí pod záplavou pozitivního PR.
Víc zeleně na papíře než v terénu
Aktuální výzkum evropských i českých expertů ukazuje, že pouze necelá čtvrtina negativního vlivu na biodiverzitu je v oficiálních firemních zprávách popsána otevřeně a srozumitelně. Zbytek zůstává buď zcela neřešen, nebo je zahalen výraznou mírou zjednodušení. Například výstavba nových linií vysokého napětí ČEZ ve středních Čechách narušuje migrační trasy ptáků. Přesto se o tom většinou dočtete jen neurčitě, bez konkrétních dat či závazků k nápravě.
Co umožňuje „greenwashing“ i v roce 2025?
Problém není jen ve firemním PR, nýbrž také v evropské legislativě. Směrnice sice požadují zveřejňování environmentálních informací, ale nedávají jasná pravidla pro konkrétní obsah. Tím dávají firmám velký prostor pro kreativní interpretace.
V praxi to znamená, že zprávy jako „vliv na místní živočichy malý“ mohou znamenat cokoli – od zanedbatelného dopadu až po fatální důsledky, o kterých se raději mlčí.
Jak to zjistit? Sledujte nejen oficiální zdroje
Pokud chcete mít přehled o opravdovém vlivu energetických firem, nestačí číst jen jejich web. Vyplatí se sledovat:
- nezávislé ekoweby a watchdogy (např. Arnika, Greenpeace Česká republika),
- regionální média a obecní zpravodaje,
- diskuze a svědectví na sociálních sítích,
- výsledky environmentálních auditů, které nejsou vždy součástí PR materiálů firem.
Co můžete ovlivnit jako zákazník?
Kromě výběru energetické firmy (na trhu se objevují mladší dodavatelé stavící na obnovitelných zdrojích) můžete svoji poptávku spojit i s tlakem na transparentnost. Pokud vám záleží na tom, jak konkrétní společnosti ovlivňují přírodu ve vašem okolí, ptejte se přímo – třeba na veřejných fórech nebo pomocí e-mailových kampaní. V Česku se v posledních letech takto prosadily opakované ekologické kontroly či soudní spory, které donutili firmy k větší otevřenosti.
Cesta k větší transparentnosti? Jde to!
V roce 2025 roste i v Česku tlak na skutečně otevřené informování a reálné kroky k ochraně životního prostředí. Jedním z inspirativních příkladů je zapojení občanských iniciativ, které aktivně sledují dopady instalace fotovoltaiky, větrných elektráren nebo výstavby nových linek. Díky nim má veřejnost reálnější data než z korporátních tiskovek.
Na závěr: i když se loga energetických firem zelenají, je potřeba číst mezi řádky. Vyžadujte jasná fakta, využívejte alternativní zdroje a nenechte se ukolébat pouze pěkně znějící rétorikou. Čím více budeme vědět, tím větší šance máme na opravdu udržitelnou budoucnost v české krajině.
