První republika, zlatá éra českých dějin, je dnes už vzdálenou minulostí. Od té doby prošel náš jazyk dramatickou proměnou – a mladí Češi dnes komunikují úplně jinak než jejich rodiče či prarodiče. Jazyk je živý organizmus a jeho vývoj je přirozený. Když ale slyšíte staré výrazy, leckdy vás překvapí, jak malebně kdysi zněla čeština.
Jaký byl život za první republiky?
Pojďme se alespoň na chvíli vrátit do časů Tomáše Garrigue Masaryka. Říká se, že tehdy se žilo hezky, spousta věcí byla nové, vzrušující. Ale ne všichni se vozili v limuzínách po Václaváku nebo chodili do pražských kaváren – idylický obrázek známý z filmů pro pamětníky byl tehdy realitou pouze pro vyšší společenské vrstvy.
První republika: Dvě tváře života
Období mezi lety 1918–1938 bylo zároveň dobou velkých rozdílů. Zatímco část obyvatel žila v pohodlí, ti chudší často bojovali s následky války – pole byla neosetá, průmysl se teprve zotavoval, rodiny přišly o blízké. Stejně jako dnes, i tehdy byla řada lidí, pro které byl každodenní život tvrdší, než by se mohlo zdát z romantických filmů.
Vlastní automobil? Pro většinu rodin naprosté sci-fi.
Kolik lidé vydělávali a za co utráceli
Porovnávat tehdejší platy se současností? To je jako srovnávat jablka a hrušky. Průměrný zaměstnanec si měsíčně vydělal přibližně 135–260 Kč, horníci mívali o něco lépe: 155–600 Kč. Na opačné straně byli pracující v zemědělství, kteří museli vystačit často jen s 50–90 Kč za měsíc.
Co si za ty peníze mohli koupit? Kilogram chleba vyšel na 3,40 Kč, kilo vepřového masa už na 17 Kč. Úprava vlasů u kadeřníka – 4 Kč, a půllitr piva stál kolem 3 Kč. Nová košile? Připravte si 25 Kč.
Jak se tehdy bydlelo: Voda, postele a malý luxus
Máte dnes teplou vodu a vlastní pokoj? Ve 20. letech snili mnozí jen o jednom z toho. Na sto obyvatel připadalo tehdy pouze 62 postelí a polovinu domácností tvořila jen jedna místnost. Téměř čtvrtina lidí úplně postrádala tekoucí vodu v bytě. Lékařská péče byla také někde jinde – na tisíc narozených dětí zemřelo v průměru 48.
Válka zanechala stopy v průmyslu i zemědělství. Spousta rodin žila velmi skromně.
Uhodnete stará česká slova?
Vraťme se nyní v čase a vyzkoušejte si, jestli rozumíte češtině našich prababiček. Připravili jsme pro vás kvíz – vaše úkolem je ke slovům, která dnes už téměř neuslyšíte, správně přiřadit jejich význam.
- a) Učitelka ve škole
- b) Žena, typicky na venkově, hospodyně nebo maminka
- c) Nevlastní matka (macecha)
2. Co znamenalo „kvaltovat“?
3. Co znamenalo „fajront“?
- a) Ranní směna v továrně
- b) Přestávka na oběd v práci
- c) Konec pracovní doby
4. Co byl „pangejt“?
- b) Venkovský domek u cesty
- c) Hospodářská nádoba na zrní
5. Co znamená „kavalec“?
- a) Společenský kabát
- b) Starý druh hudebního nástroje
- c) Jednoduché lůžko
6. Co znamenalo, když někdo „kufroval“?
- a) Balil si věci na dovolenou
- b) Bloudil, šel špatným směrem
- c) Podváděl při karetní hře
Dejte nám vědět, jak jste uspěli — a schválně, znali byste jazyk své babičky lépe než dnešní teenageři?
Jazyk je zrcadlo doby. Vypráví příběhy nejen knih, ale i lidí, kteří tu byli před námi. Možná i díky takovým kvízům objevíte kouzlo staré češtiny a sem tam vás napadne některý výraz v běžné mluvě zase použít – třeba alespoň v Praze, Brně nebo Ostravě. Kdo ví, třeba se „fajront“ znovu vrátí do hry…
