Možná vás to překvapí, ale podle nejnovější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) stojí znečištěné ovzduší a další ekologické faktory za přibližně každým osmým úmrtím v Evropě. A když se podíváme na čísla, jen v Evropské unii to představuje více než 630 000 předčasných úmrtí za jediný rok. Ano, kvalita prostředí kolem nás má výrazný vliv na délku i kvalitu života.
Co přesně ohrožuje naše zdraví?
V posledních letech se hodně mluví o škodlivém smogu v centrech měst jako Praha, Ostrava nebo Brno, ale nebezpečných faktorů je samozřejmě celá řada. Kromě znečištěného vzduchu ovlivňuje náš život také kvalita pitné vody, výskyt prachu a chemikálií i nepříjemný dlouhodobý hluk například od dopravy. Právě tyto nenápadné, ale každodenní výzvy stojí často za vznikem chronických onemocnění – od kardiovaskulárních chorob až po různé formy rakoviny.
Kdo je nejvíc ohrožen? Pozor na sociální nerovnost
Ne všechny skupiny obyvatel jsou vystaveny stejnému riziku. Odborníci i data EEA opakovaně upozorňují, že nejvíc trpí lidé s nižšími příjmy. Skupiny, které žijí v hustě osídlených částech měst, kde je více dopravy, méně zeleně a často horší kvalita vody, jsou jednoduše znevýhodněné. Zatímco bohatší vrstvy si mohou dovolit lepší bydlení, klimatizaci nebo kvalitnější zdravotní péči, ti slabší čelí mnohem vyšším zdravotním rizikům.
- Špatná dostupnost čisté pitné vody
- Bydlení v blízkosti rušných silnic nebo průmyslu
- Méně možností vyhnout se letním vlnám veder bez klimatizace
Zprávy z USA i západní Evropy potvrzují, že klimatická spravedlnost je pro 21. století zásadní téma. A týká se i nás v Česku: například v některých čtvrtích Ostravy je úroveň znečištění stále několikanásobně vyšší než v menších městech.
Kde je situace nejlepší? Severské státy ukazují cestu
Mnozí z nás už někdy slyšeli, že Norsko nebo Island patří mezi nejzdravější země Evropy. Právě v těchto státech je počet úmrtí souvisejících se znečištěním nejnižší. Naopak nejhůř jsou na tom Balkánské státy jako Albánie nebo Bosna a Hercegovina. Pozitivní trend ale vidíme i v Česku: v posledním desetiletí přibylo zelených ploch, modernizuje se veřejná doprava a větší pozornost se věnuje čistotě pitné vody.
Jak z toho ven? Praktické kroky pro čistší budoucnost
Co tedy s tím? Evropské i české úřady už připravují konkrétní opatření, často ve spolupráci s místními samosprávami. Inspirací je i Pařížská klimatická dohoda, kterou se řídí řada evropských měst včetně Prahy nebo Brna.
- Investice do zelených a modrých ploch – parky, komunitní zahrady a vodní prvky ochlazují města, zvyšují biodiverzitu i pohodu obyvatel.
- Snižování emisí – podpora veřejné dopravy, elektromobility a modernizace průmyslu má okamžitý pozitivní dopad.
- Chytrá města – v Praze už dnes najdete chytré senzory měřící ovzduší v reálném čase a aplikace, které vám ukážou, kde je dnes nejlepší jít se projít nebo běhat.
Ať už bydlíte v centru velkoměsta nebo na poklidném venkově, v roce 2025 už není prostor hazardovat se zdravím. Čisté prostředí není luxus, ale základní potřeba – a každý z nás může svými každodenními volbami přispět. Věděli jste třeba, že vysazením jediné třešně před domem můžete ročně zachytit až několik kilo prachu a absorbovat nebezpečné látky z ovzduší?
Budoucnost je čistší – pokud se do toho pustíme společně. Máte už svůj plán?
