O dopadu špatného ovzduší na lidské zdraví už dnes v roce 2025 prakticky nikdo nepochybuje. Vědecká data jasně dokazují, že když dýcháme vzduch plný prachových částic a toxických látek, riskujeme kardiovaskulární nebo plicní onemocnění. Méně známý je ale fakt, že znečištění ovlivňuje i zvířata. Nejnovější výzkum z indického Národního centra pro biologické vědy nám dává nahlédnout, co konkrétně znamená špatný vzduch pro včely – a proč by nás to mělo zajímat i v Česku.
Foto: Fotobanka Pixabay & Pexels
Většina lidí dýchá špinavý vzduch. Ale co ostatní živočichové?
Podle údajů Světové zdravotnické organizace ze závěru roku 2024 žije každý rok ve městech vzduchem s nadlimitní koncentrací škodlivin na 90 % světové populace. Všude se mluví o vlivu na lidské zdraví, jenže stejný vzduch dýchají i včely, psi, kočky nebo ptáci.
Přitom právě včely a další opylovači jsou v ekosystémech klíčovou silou – bez nich by naše krajina, sady a pole vlastně nemohly existovat v podobě, jakou známe. Snížení jejich počtu by zasáhlo nejen základní potravinové řetězce, ale i ekonomiku a zemědělskou produkci – což ví i mnozí čeští farmáři od Plzně po Hradec.
Toxické částice PM10: Co zachytily vědci na tělech včel
V rámci indického výzkumu vědci zkoumali včelu východní (Apis cerana indica) – druh, který je v tamní krajině nejčastější, ale analogicky lze sledované jevy předpokládat i u našich běžných včel medonosných.
- Včely žijící v méně znečištěných oblastech kolem jeho výzkumného areálu byly pokryté převážně pylem.
- Včely z průmyslového okraje města však měly těla plná jemných prachových částic PM10. Tyto mikročástice obsahovaly olovo, wolfram, arsen i další těžké kovy.
To je alarmující zjištění. Takové částice se totiž v organismu hromadí a dlouhodobě poškozují jak drobný hmyz, tak i větší živočichy. Včely se horší zdravotní stav odráží v celé kolonii – jsou pomalejší, náchylnější k nemocem, a hlavně se dožívají nižšího věku.
Proč právě částice PM10 a PM2.5 škodí celému ekosystému
Částice PM10 (menší než 10 mikronů) a ještě nebezpečnější PM2.5 mají schopnost pronikat dýchacími cestami hluboko do organizmu. U zvířat i lidí se dostávají do krevního oběhu, kde mohou způsobovat řadu zdravotních potíží. Často jsou navíc vázány právě na toxické kovy nebo organické látky, které jsou karcinogenní.
V Česku jejich koncentraci pravidelně sledují např. ČHMÚ stanice v Ostravě, Praze či Brně a limity bývají překračovány zejména v topné sezóně. To tedy není problém jen exotických zemí, ale i našich regionů – a důsledky pro místní včelstva mohou být dlouhodobě fatální.
Včely a opylovači mizí: Ohrožujeme vlastní budoucnost
Co hrozí, když včely a další opylovači slábnou? Bez nich se nedaří nejen ovocným stromům, ale i základním plodinám jako řepka, jetel nebo rajčata z moravských i středočeských polí. Pokud bude trend pokračovat, můžeme očekávat snížení potravinové produkce a zdražení řady základních surovin.
- Odborníci doporučují sledovat čistotu ovzduší i kolem včelínů, minimalizovat používání pesticidů a přemýšlet nad rozmístěním úlů dál od dopravních tepen a továren.
- V zahraničí (např. v Berlíně nebo Vídni) roste trend tzv. městského včelaření právě s důrazem na zdraví včel. V Praze či Brně už můžete najít i komunitní včelí úly na střechách škol nebo firem.
Co může pomoci včelám (a nám všem) v roce 2025?
- Méně aut a čistší technologie – nejen v globálních opatřeních, ale i v běžném městském provozu (podpora kol, MHD, sdílených aut typu Liftago či Bolt).
- Vysazování medonosných rostlin a péče o krajinu – více květinových pásů v parcích i na mezích u pole.
- Lepší monitoring kvality ovzduší a podpora výzkumů na univerzitách v Praze, Olomouci nebo Českých Budějovicích.
Není to problém, který vyřeší jeden člověk. Ale pokud budeme mít o čistý vzduch zájem v celé společnosti, dáváme tím šanci i našim včelám – a tím sami sobě.
