Pokud se ponoříme zpět do období ‚devonu‘, které se odehrávalo před přibližně 400 miliony lety, nalezneme zcela odlišnou krajinu, než jakou známe dnes. Na celém povrchu Země se tehdy rozprostíraly malé keříky, které dosahovaly jen velikosti kolena. Mezi nimi však stály osamělé obrovské sloupy, dosahující výšky až 25 stop (7,5 metru). Tyto podivuhodné struktury nesly název ‚Prototaxites‘.
Tento typ fosílií byl poprvé objeven v roce 1843 a vzbudil obrovský zmatek mezi geologickými vědci viktoriánské éry. Jejich vzhled, který připomínal kmeny stromů, vedl k jejich pojmenování jako ‚pradavné jehlicovité dřevo‘. Nicméně, při bližším zkoumání pod mikroskopem se ukázalo, že v těchto strukturách není žádná ze známek dřevní tkáně.
V průběhu 20. století se mezi vědci objevily dvě hlavní teorie o jejich původu. První z nich tvrdila, že se jednalo o obří houbovité organismy (Giant Fungi), zatímco druhá naznačovala, že představují unikátní vyhynulý druh, který nepatřil do žádné z dnešních skupin organismů: rostlin, živočichů nebo hub.
Nedávný výzkum publikovaný v časopise ‚Science Advances‘ posílil myšlenku, že Prototaxites by mohl být samostatným druhem. Ukázalo se, že struktura jejich buněk byla uspořádána s určitým systémem. Na rozdíl od hub, buněčné stěny Prototaxites neobsahovaly chitin, který je hlavní složkou buněčných stěn hub. Další analýzy pomocí uhlíkových izotopů naznačily, že tyto organismy neprodukovaly potravu prostřednictvím fotosyntézy, ale spíše se živily organickými materiály, které se nacházely v půdě, podobně jako rozkladače (Decomposers).
Přestože byla v jejich blízkosti jen drobná vegetace, zůstává otázka, jak tyto obrovské organismy dostávaly potřebné živiny, stále nezodpovězena. Vědci spekulují, že Prototaxites mohly mít podzemní strukturu rozsáhlé myceliální sítě nebo se mohly živit řídkým porostem, známým jako řasy.
Tyto prastaré organismy nám připomínají, že dnešní rostliny, živočichové a houby představují jen malou část biologických experimentů, které probíhaly na naší planetě. V minulosti existovaly fascinující a podivné organismy, o kterých se nám dnes ani nesní. Při příští návštěvě lesa si zkuste představit, jak by krajina mohla vypadat s vysokými mystickými sloupy mezi současnými stromy. Takto vypadala Země před vznikem dnešních lesů.
