Ubývání lesních ploch získává v posledních letech nový rozměr. Rok 2024 přinesl další, výrazný nárůst vykácených lesů ve světě – a to navzdory tomu, že politici slibovali změnu kurzu. Plocha lesa, která během jednoho roku zmizela, se téměř rovná celé rozloze Švýcarska. A to je číslo, které nelze ignorovat.
Proč závazky nefungují?
Na klimatické konferenci COP21 v Glasgow v roce 2021 se světoví lídři zavázali postavit se odlesňování čelem. Zdálo se tehdy, že dojde k obratu – lesy přestaneme kácet a naopak začneme sázet nové stromy. Realita po čtyřech letech je však jiná. Výzkumy z minulého roku ukazují, že jsme přišli o více než 4,1 milionu hektarů tropických lesů. V praxi to znamená, že každou minutu zmizelo ze Země tolik lesa, kolik zabere 11 fotbalových hřišť.
Kdo je hlavní viník?
Mezi největší hříšníky patří dlouhodobě Brazílie. Pravidelné kácení i žhářské požáry jsou zde realitou, často navíc ilegální. Většina takto získané půdy směruje k chovu dobytka (cca 70–80 %) nebo na pěstování palmy olejné a sóji. Dopad je enormní nejen na přírodu, ale i na život obyvatel místních komunit a celý svět. Klimatická změna si zde vybírá daň, kterou v Evropě často vidíme až s odstupem.
Země s největším úbytkem lesních ploch v roce 2024, World Resource Institute.
Kde se situace zlepšuje – a proč?
Naděje tu ale je. Zejména v Malajsii a Indonésii se díky změnám legislativy a rostoucímu tlaku veřejnosti podařilo udržet ztráty lesů na minimu. Ochrana deštných pralesů v těchto zemích se stala reálnou prioritou a výsledky jsou vidět: tempo úbytku se zde zpomalilo na historická minima. Pomáhá i větší důraz na udržitelné zemědělství či certifikaci produktů – pokud si například v českých obchodech vybíráte produkty s označením RSPO (Roundtable on Sustainable Palm Oil), podporujete tuto změnu.
Nastupující výzvy: Proč je to pořád málo?
Pozitivní trendy v Malajsii a Indonésii ovšem zatím přehlušily negativní čísla z Brazílie, Ghany nebo Bolívie, kde se naopak oblast vykácených lesů dál rozšiřuje. Vědci tedy upozorňují: bez globálního tlaku a odpovědné legislativy se žádný skutečný zlom nekoná. Stále jsme daleko od cílů, na kterých se shodlo mezinárodní společenství v Glasgow – a čas na nápravu se krátí.
Co může udělat každý z nás?
- Sledujte původ potravin – vybírejte certifikované výrobky (například výše zmíněné RSPO nebo FairTrade).
- Přispějte lokálním projektům na sázení stromů
V Česku jich najdete čím dál více. Vyzkoušejte například iniciativy Sázíme Česko nebo Lesy ČR. - Vyvíjejte tlak na politiky – žádejte udržitelnější přístup k lesům ve svém regionu a podporujte zelenou legislativu.
- Šiřte povědomí – sdílením informací na sociálních sítích dáváte tématu větší viditelnost. Pomozte tomu, aby téma vykácených lesů nezapadlo mezi ostatní zprávy.
Závěr: V sázce je víc, než si myslíme
Lesy hrají zásadní roli v ochraně klimatu, v kvalitě vzduchu a vody i v udržení rozmanitosti druhů. Argumenty typu „nás se to netýká“ už dávno neplatí. I když jsme malá země, naše každodenní rozhodnutí – od nákupu potravin až po politické volby – mají skutečný dopad. Dává to smysl, jste-li součástí změny.
