Umělá inteligence (AI) v České republice v následujících deseti letech ovlivní více než 40 % pracovních míst, především v oblastech vyžadujících vyšší vzdělání a kvalifikaci. AI pomůže automatizovat některé činnosti, což zaměstnancům umožní soustředit se na strategičtější a kreativnější úkoly.
Tato zjištění vyplývají z dubnového průzkumu poradenské firmy Boston Consulting Group (BCG) ve spolupráci se středoevropským Aspen Institute pro Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jak ale umělá inteligence ovlivní kreativní pozice a umění celkově? Zachrání umělcům práci, nebo ji naopak ohrozí?
Na tyto otázky odpovídali pro Seznam Zprávy dva renomovaní umělci českého původu – malíř Jan Gemrot a sochař Federico Díaz. Na podzim představila poslední technologickou novinku v oboru kanadská společnost Acrylic Robotics, která umělcům nabízí své robotické rameno se systémem umělé inteligence pro malování reprodukcí jejich děl.
Roboti jako umělci
Acrylic Robotics prosazuje obchodně-umělecký model založený na třech zásadách: souhlasu, přiznání autorství a rozdělení zisku. Podíl umělce na zisku se stanovuje podle jeho renomé, a může se pohybovat od 5 až do 50 %. V září přitom měla firma na čekací listině přibližně 500 malířů.
Federico Díaz, sochař a výtvarník, tvrdí, že umění se nedá jednoduše replikovat. „Umění je o jeho originalitě. Téma replikace je zajímavé, protože umělec tím vlastně sám sebe devalvuje,” říká Díaz.
Jan Gemrot dodává: „Pro mě to zajímavé není. Raději bych, aby se zvyšovala cena originálu než abych zisk generoval reprodukcí. Přesto si myslím, že pro určité typy malby může být robotické rameno zajímavé.”
Robot Ai-Da
Umělá inteligence už zasahuje nejen do reprodukcí obrazů, ale i do originálního umění. Například humanoidní robot Ai-Da od britské společnosti Engineered Arts namaloval obraz nazvaný A.I. God. Portrait of Alan Turing, který vznikl tím způsobem, že Ai-Da vybírala nejlepšího kandidáta pro portrét známého matematika a filantropa.
Přes tým umělců jí byla ukázána fotografie Turinga, kterou zachytila pomocí kamer v očích. Tím byly generovány skici podle vzoru jeho tváře, které pak robot namaloval.
„Umění je široké pole a je důležité si přiznat, že nevíme, co umění opravdu je. Je fascinující, že technologie umožnila něco takového,” zhodnocuje robotický projekt Jan Gemrot.
Rekordní dražba
Robotický portrét byl v listopadu minulého roku vydražen na aukci Sotheby’s v New Yorku za 1,08 milionu dolarů, což odpovídá přibližně 25,7 milionů korun, a stal se tak rekordem pro strojově malovaný obraz. Původní odhady ceny se přitom pohybovaly mezi 120 a 180 tisíci dolary.
„Myslím, že toto ocenění je spíše potvrzením technického úspěchu než uměleckou hodnotou,” podotýká Gemrot. Dodává, že umění není jen artefakt, ale proces, který umělec prožívá při jeho vytváření.
Obavy umělců o budoucnost
Existuje obava, že umělá inteligence by mohla umělcům v budoucnu vzít práci. Studie o dopadu AI na pracovní trh uvádí, že 955 tisíc nových pracovních míst bude vytvořeno, ale také, že 355 tisíc pracovních míst zanikne.
„Obavy jsou ve společnosti rozšířené. Týká se to všech oblastech, kde hodnotíme proces tvorby,” říká Federico Díaz. „Budeme potřebovat nové pochopení hodnot, které nebude vázáno na fyzickou reprezentaci,” dodává.
Jan Gemrot považuje, že pokud má někdo o jeho umění zájem, měl by se soustředit na jeho tvorbu bez ohledu na to, jak využití AI poblíž jeho díla. „Lidské a AI umění si navzájem nebudou konkurovat; preference sběratelů rozhodují,” vysvětluje.
Budoucnost umění a umělé inteligence
Současná umělá inteligence, přestože je už generativní (Gen AI), stále neodpovídá standardům obecné umělé inteligence (AGI). Tento nástroj by měl být schopný provádět všechny úkoly, které normálně zastávají lidé. Pokud by to platilo pro umění, znamenalo by to vymýšlení zcela nových konceptů.
Dle Gemrota AI počínání stále nevykazuje plnohodnotnou umělou inteligenci. „Technologie může určitě vyvinout skutečnou umělou inteligenci a poté začít vytvářet vlastní umění, což je fascinující,” dodává.
Federico Díaz hovoří o zapojení robotů do své tvorby: „Používám robotické aplikace již dlouho. Od roku 2008 jsem pracoval na několika projektech, které spojují umění, design a architekturu.”
Dnešní umělci, jako například kanadsko-čínská malířka Sougwen Chung, využívají roboty k rozšíření svého kreativního vyjadřování. Gemrot se sice tomuto trendu snaží vyhnout, avšak uznává jeho přitažlivost v kontextu návratu k haptickým materiálům.
Co určuje úspěch umělce?
Jan Gemrot, jako první český umělec, který vystavoval v Kataru, má svou práci zastoupenou v řadě prestižních sbírek, včetně Národní galerie v Praze. Jeho ceny se pohybují v řádu stovek tisíc korun.
„Definice úspěchu v umění je složitá, neboť existuje mnoho faktorů. Není to jen o věhlasu či aukčních výsledcích, ale o nahromaděných zkušenostech a schopnosti vytvářet kvalitní díla,” uzavírá videoreportáž Jan Gemrot.
