Věděli jste, že přes 50 % celosvětových emisí skleníkových plynů má na svědomí pouze 25 měst? Ještě zajímavější je, že 23 z nich leží v Číně. Výjimku představuje pouze japonské Tokio a ruská Moskva. Tato data nejsou jen pro zajímavost – ukazují, jak zásadní roli v klimatických změnách hrají gigaměsta, která často zůstávají stranou běžné debaty.
Průmyslové areály znečišťující ovzduší
Foto: Pixource / Pixabay
Čínská města na čele žebříčku – a Evropa v pozadí
Když se podíváme na konkrétní jména, dominuje seznam nejen Šanghaj, ale také Peking, Handan, Su-čou či Tianjin. Ostatně právě Čína je dnes ekonomickým motorem planety. Přesto se do top patnáctky protlačilo i Tokio a zmíněná Moskva.
Mnohé evropské firmy spoléhají na čínskou výrobu. Produkce, kterou tuzemští zákazníci denně používají, tedy zanechává uhlíkovou stopu nejen u nás, ale obzvlášť v čínských aglomeracích. Jinými slovy: evropské poptávce odpovídají i čínské emise.
Proč je změna tak náročná?
Čína dlouhodobě sází na uhlí, což ji řadí na první místo v globálním žebříčku spotřeby této fosilní suroviny. Aktuálně je zde v provozu více než 1 058 uhelných elektráren – a to je víc než polovina světové kapacity. Uhlí tedy zůstává klíčovým zdrojem energie, což přispívá ke stále vyšším emisím skleníkových plynů.
Peking přitom slíbil, že mezi lety 2030–2060 dosáhne uhlíkové neutrality. Reálně je to zatím daleko od ideálu, navzdory rychlému rozvoji solárních parků, větrníků nebo startupů se zaměřením na zelené inovace. Pokud rádi sledujete české, evropské i světové trendy v oblasti obnovitelných zdrojů – právě tento posun v Číně by mohl rozhodnout o dalším směru klimatických opatření.
Malý prostor, obrovský dopad
Studie Sunjatsenovy univerzity upozorňuje, že města zabírají pouhá dvě procenta povrchu Země. Přesto jsou epicentry znečištění a odpovídají za většinu globálních emisí. Důvod je nasnadě – koncentruje se tu průmysl, logistika, spotřeba i doprava a poptávka po energiích je enormní.
- Co tedy dělat dál? Města i vlády budou muset hledat způsoby, jak přejít na obnovitelné zdroje. Bude to stát mnoho financí, úsilí i změn v přemýšlení o městském provozu.
- V Česku můžete už nyní využít nabídky například od ČEZ nebo Nano Energies a zajistit si zelenou elektřinu pro domácnost i podnikání.
- Tématem pro česká města je i snižování energetické náročnosti budov a rozvoj městských zelených projektů – například komunitních zahrad nebo zelených střech v Praze, Brně či Plzni.
V čem je pro nás to zásadní?
Pro Klimatickou změnu nejsou vzdálená megapole „někoho jiného“. Emise vznikající například v souvislosti s produkcí vašeho notebooku, telefonu nebo oblečení začínají právě v těchto „horkých bodech“ celé planety. Spolupráce měst, států i spotřebitelů je proto v roce 2025 zásadnější než kdy dřív.
Zajímají vás další konkrétní kroky nebo nápady, jak snížit uhlíkovou stopu nejen na úrovni firem, ale i jednotlivců? Sledujte české ekologické iniciativy, podpořte místní výrobce a hlavně – ptejte se, odkud pochází výrobky, které denně používáte.
