Znáte někoho, kdo téměř nikdy nepřijde včas? Nejde vždy o výmluvu – tato tendence má svůj vědecký podklad
- Osmileté dítě objevilo ve dvorku překvapivé chování mravenců a změnilo zemskou biologii
- Nástroj, který vám podle neurovědců pomůže udržet si klid i v pracovním shonu
Určitě i vy máte ve svém okolí někoho, kdo pravidelně přichází pozdě. Možná se dokonce poznáváte i sami. Zdálo by se, že jde jen o problém s time managementem, ale celá věc je složitější, než na první pohled vypadá. Nepřesnost a zpoždění totiž nejsou pouze zvykem, který dokáže pokazit schůzky i vztahy – mohou mít své kořeny v tom, jak funguje náš mozek.
Nejde tedy vždy o lehkovážnost či nedostatek zodpovědnosti. Mnohé studie napovídají, že řešení najdeme v našich hlavách – přesněji v tom, jak vnímáme plynutí času.
Co říká věda k opozdilcům?
Již v roce 2006 provedli vědci pozoruhodný experiment, který může zásadně změnit to, jak na věčné opozdilce nahlížíme. Zkoumali dva typy dobrovolníků: ty, kdo jsou vždy včas, a ty, kteří mají tendenci chodit pozdě. Cíl byl jednoduchý – odhadnout minutu bez pomoci hodin a dalších zařízení. Výsledky byly výmluvné. Zatímco „přesňáci“ se trefovali do intervalu 56–58 sekund, opozdilci v průměru čas zbytečně natahovali až na 78 sekund.
Právě toto odhalilo, že mozek u opozdilců doslova „rozpojuje“ skutečné vnímání času. Myslí si, že mají více prostoru vyrazit z domu nebo dojít na místo, než tomu ve skutečnosti je.
Za vším stojí podle vědců neurální aktivita v oblasti hypotalamu. Tento mechanismus ovlivňuje naši schopnost správně odhadovat délku činností nebo cestování. Kvůli této „časové disasociaci“ pak lidé setrvale podceňují, kolik času jim činnosti ve skutečnosti zaberou.
Jednoduše řečeno: mozek opozdilce funguje jinak, než byste na první pohled čekali. Tento fenomén například blíže vysvětloval odborník @puritoocio na Instagramu.
Co s tím můžete dělat?
Pochopíte-li, že za nespolehlivostí někdy stojí i biologie, získáte více pochopení pro sebe i ostatní. Pozdní příchody často vedou k frustraci, ale existují způsoby, jak jejich dopad minimalizovat:
- Nastavujte si připomínky: Mobilní aplikace či chytré hodinky s včasnými alarmy vám mohou pomoci začít s přípravou dříve.
- Cvičte odhadování času: Měřte si rutinní úkony (např. příprava snídaně), ať víte, kolik opravdu zaberou.
- Budujte pevné rituály: Přesně naplánovaný denní režim vám pomůže vše zvládnout s menším stresem.
Nepřesní lidé nejsou „línější“ nebo méně zodpovědní – jejich mozek prostě vnímá čas jinak. Jestli se v tom poznáváte, zkuste si některé z uvedených rad osvojit a nebojte se změnit svůj přístup. Nakonec se některé věci při dobré organizaci dají zvládnout včas – i v kulisách typicky živé Prahy či Brna.
