Imunitní systém se v těhotenství mění způsobem, který nabízí nové možnosti pro výzkum vakcín i transplantací
Dnes, když někdo v Česku zvažuje, že se stane rodičem, nejčastěji řeší hlavně sociální a finanční dopady. Otázky typu „Zvládnu náklady na miminko?“, „Budu moct zkrátit úvazek kvůli škole?“, nebo „Udržím si přátele?“ zaznívají v přátelských debatách i na rodinných sešlostech. Příchod nového člena rodiny znamená opravdu velkou životní změnu – a to nejen na papíře.
Jenže tělo samotné nastávající maminky tyto starosti nechává stranou. Má totiž dost práce s tím, aby umožnilo růst nového života. Hned jak se spojí vajíčko a spermie, rozjíždí se v těle lavina fyzických i chemických proměn, aby byl vývoj dalšího člověka vůbec možný.
Těhotenství fascinuje lidstvo odnepaměti, ale i dnes stále nevíme o tomto procesu zdaleka vše.
Platí to především o změnách, které probíhají v imunitním systému – tedy systému, který nás chrání před cizími vetřelci. I když vědci pozorovali určité propojení mezi imunitou matky a miminka, konkrétní mechanismus, kterým zůstávají propojeni i po porodu, byl dlouho neprobádaný.
Proto se do detailního studia pustil tým doktora Sing S. Way z Cincinnati Children’s – Oddělení infektologie, přičemž výsledky přináší překvapení.
Ukázalo se, že buňky matky a dítěte zůstávají v kontaktu mnohem delší dobu a intenzivněji, než jsme si mysleli. To by mohlo změnit nejen naše chápání imunity, ale i oblast vakcín nebo transplantací.
Nejde o to, že by byl člověk samotář – jde o přirozenou obranu před cizorodými elementy.
Imunitní systém si pamatuje každou vlastní buňku. Jakmile ale narazí na něco neznámého, spustí alarm a brání se.
Většinou je to dobře – například u bakterií nebo virů, které způsobují nemoci. Jenže stejně energicky reaguje i na transplantované orgány či endoprotézy.
Proto musí pacienti dostávat imunosupresiva, tedy léky, které potlačují obranu těla – jinak by štěp nepřežil.
Jenže co se děje v těhotenství, kdy v těle vzniká zcela nový organismus? Plod přece nepatří geneticky plně k matce – a přesto jej imunitní systém nenapadne.
V těchto chvílích tělo nastaví speciální rovnováhu: imunitní systém „přivře oči“ před novým životem uvnitř. Důležitou roli tu hrají takzvané supresorové T-lymfocyty, které poznají buňky plodu a učí ostatní imunitní buňky toleranci. Zajímavé je, že podobného efektu při transplantacích zatím věda nedosáhla.
Výzkum ukázal, že imunitní systém nezapomíná na miminka ani dlouhé roky po porodu — pokud děti vznikly se stejným partnerem. To je překvapivé, protože supresorové T-lymfocyty většinou ke své aktivitě potřebují stálý kontakt s cizími buňkami.
O podrobnostech píše poslední vydání časopisu Science.
Vědci zjistili, že po porodu zůstává u matky malá část buněk dítěte, která slouží jako jakýsi „vzor“ pro imunitní systém. Tyto buňky našli ve slezině, játrech, srdci, děloze i jiných tkáních.
A není to jen jednosměrné – i děti si v sobě nesou část buněk svých matek. To vysvětluje třeba fakt, že transplantace orgánů od matky mají v průměru větší úspěšnost než od otce.
V praxi to znamená, že tělo pojme jen jednu „externí“ sadu buněk. Matka si tedy uchová buňky svého posledního dítěte. Když žena znovu otěhotní, její tělo eliminuje paměť na buňky své vlastní matky ve prospěch buněk právě se vyvíjejícího potomka. Jednoduše řečeno – dospělá dcera imunitně „zapomene“ na svou matku.
Naštěstí, jak nové poznatky ukazují, matky nikdy úplně nezapomenou na žádné ze svých dětí. V malém množství mohou určité supresorové T-lymfocyty z předchozích těhotenství v těle přetrvávat tiše desítky let.
Pouto mezi matkou a dítětem je tedy skutečně výjimečné. Moderní biologie nám teď poskytla důkaz, že je to pravda i na buněčné úrovni.
Jak to ovlivňuje medicínu v roce 2025?
- V posledních letech narostl důraz na očkování těhotných žen, protože chrání novorozence před nemocemi už v prvních týdnech života — ještě dříve, než je možné dítě přímo naočkovat.
- Odborníci sledují i to, co se děje v imunitě žen po předčasném ukončení těhotenství. Ukazuje se totiž, že i zde si tělo „pamatuje“ nepříznivé nebo komplikované těhotenství podobně silně jako to úspěšné.
Odkazy a zdroje (MLA):
- Tzu-Yu Shao. Reproductive outcomes after pregnancy-induced displacement of preexisting microchimeric Science cells 10.1126/science.adf9325
