Nová studie ukazuje, že odhady světové populace mohou být podhodnocené až o 84 %. Velkou část venkovských obyvatel zřejmě vůbec nepočítáme.
Celá léta jsme žili v domnění, že v roce 2025 překročí lidstvo hranici osmi miliard obyvatel a v roce 2050 se přiblížíme dokonce deseti miliardám. Jenže, možná jsme tuhle metu už dávno minuli – a zcela jsme si toho nevšimli. Způsob počítání obyvatel totiž obsahuje zásadní chybu.
Podle nové studie zveřejněné v renomovaném časopise Nature totiž systematicky podceňujeme počet lidí žijících na venkově. Standardní metoda, kterou demografové používají, rozděluje svět na čtvercové mřížky a na základě sčítání ve městech pak odhaduje počet lidí v jednotlivých polích. Jenže tahle metoda byla od začátku kalibrována na městské prostředí, a ne na venkovské oblasti.
Tým vědců z Finské univerzity Aalto vedený Josiasem Láng-Ritterem upozorňuje, že venkov tvoří zhruba 43 % světové populace. Pokud mají jejich odhady pravdu, můžeme mluvit až o miliardách lidí, kteří nejsou v globálních statistikách vůbec zaznamenáni.
„Po prvé máme důkaz, že významná část venkovských obyvatel v mezinárodních databázích chybí. Skutečný počet lidí žijících mimo města je ve skutečnosti mnohem vyšší, než naznačují oficiální údaje. Podle našich výpočtů se v minulých dekádách počet lidí na venkově podhodnocoval o 53–84 %,“ zdůrazňuje Láng-Ritter.
K těmto zjištěním dospěli vědci díky analýze dat o přesunech obyvatel způsobených stavbou přehrad mezi lety 1975 a 2010. U takových projektů totiž existují reálné záznamy, kolik lidí muselo svoje domovy opravdu opustit.
Vědci prozkoumali statistiky ze 307 přehrad v 35 zemích a porovnali oficiální počet přesídlených lidí se sčítacími odhady z pěti různých demografických databází. Zjistili obrovské rozdíly – v mnoha oblastech počítají globální databáze až o desítky procent méně lidí, než kolik muselo reálně opustit své domovy. Hlavní příčina? Zásadní nedostatek přesných dat o venkově, zejména mimo vyspělé země.
„Tato zjištění jsou zásadní, protože právě na těchto datech stojí tisíce studií a rozhodnutí vlád. Přesto se nikdo systematicky nezabýval tím, jak přesná vlastně jsou,“ dodává Láng-Ritter.
Někteří odborníci v časopise New Scientist však namítají, že modernější satelitní snímky a propracovanější sběr dat v posledních letech situaci v řadě zemí výrazně zlepšily. Ale i kdyby byl skutečný rozdíl „jen“ 10 %, což znamená přes 800 milionů lidí, jde o číslo s obrovským dopadem – nejen pro globální statistiky, ale především pro plánování služeb a řešení klimatických změn.
Chybějící lidé v číslech nejvíce ovlivňují například jihovýchodní Asii, východní Evropu (včetně některých oblastí Slovenska, Polska či Rumunska), Střední Afriku a oblasti kolem Amazonky. Tam všude jsou podklady o počtu obyvatel nejslabší.
Přesná znalost demografie je nezbytná pro poskytování zdravotní péče, vzdělávání i řešení sociálních otázek. Láng-Ritterův tým proto vyzývá vlády i výzkumné instituce, aby do monitoringu venkova víc investovaly a zabránily tomu, aby venkovské komunity zůstávaly „neviditelné“.
„Pokud chceme, aby i lidé na venkově měli spravedlivý přístup ke službám a zdrojům, musíme radikálně změnit přístup k mapování obyvatelstva – nejen do budoucna, ale i zpětně. Už je na čase otevřeně debatovat o tom, nakolik našim aktuálním mapám vlastně věřit,“ upozorňuje Láng-Ritter.
Možná si říkáte: co by se stalo, kdyby se podobná chyba odehrála i v Česku? Vždyť spolehnout se jen na papírové evidence nestačí ani při plánování lékařské péče, ani třeba budoucí sítě vlaků Českých drah. V době, kdy Český statistický úřad digitalizuje sčítání, je právě kontrola přesnosti dat doslova otázkou národní bezpečnosti i budoucího rozvoje.
Co z toho plyne pro běžný život?
- Venkov nesmí být při plánování ignorován – potřebuje přesnější data.
- Moderní technologie (satelity, mobilní data) rychle mění způsob, jakým lidstvo „počítáme“.
- Pokud jsou odhady špatné, mohou mít obří dopad na služby, které stát poskytuje.
- Čím víc podporujeme otevřený přístup k datům, tím férovější budou rozhodnutí od zdravotní péče po dotace na obnovu venkova.
Jedním slovem, přesná čísla znamenají lepší život pro všechny – nejen pro Prahu, Brno či Ostravu, ale také pro Beskydy, Plzeňsko nebo Žatecko. A mnoho „neviditelných“ lidí čeká, kdy je konečně začneme brát v úvahu.
