Německé alpské regiony procházejí dramatickou změnou své zimní sportovní krajiny. Skiareál Jenner u Schönau am Königssee se stal prvním bavorskokým zimním střediskem, které ukončilo definitivní provoz. Provozovatel Berchtesgadener Bergbahn jasně vyjádřil: „Alpinský lyžařský sport nemá na Jenneru žádnou budoucnost.“ Přestože byla moderní lanovka postavena teprve před několika lety, musel být plánovaný poslední lyžařský den 4. března zrušen kvůli příliš vysokým teplotám. Již 18. února skončila sezóna předčasně.
Teplotní rekordy ohrožují tradiční zimní sportoviště
Meteorologové zaznamenali nejteplejší zimu od začátku měření v 19. století. Klimatická služba Copernicus zdokumentovala znepokojující čísla: Únor byl o 1,77 stupně vyšší než průměr v předindustriálním referenčním období od roku 1850 do 1900. Devět po sobě jdoucích měsíců až do února 2024 překonalo globální teplotní rekordy.
Tato klimatická změna má výrazný dopad na ekonomiku. Bavorské ministerstvo cestovního ruchu zdůrazňuje mimořádnou ekonomickou důležitost zimního turismu pro dané lokality. Kromě alpského lyžování zahrnuje portfolio také sáňkování, běžecké lyžování a turistiku na sněžnicích. Roland Stierle, prezident Německého alpského svazu, předpovídá temné vyhlídky: Pod 1 500 metrů je dlouhodobě špatná perspektiva pro přirozenou sněhovou jistotu.
Ekonomické důsledky se projevují konkrétně: Do 24. ledna prodala Jennerbahn pouze 700 denních skipasů – to je příliš málo pro rentabilní provoz, jak přiznal člen představenstva Thomas Mühlthaler. Asociace německých lanovek a vlekařů zaznamenala sice zasněžený začátek sezóny, ale dvouciferné teploty přivedly k předčasnému ukončení sezóny na mnoha místech.
Výšková místa mezi sněhovou jistotou a klimatickým stresem
Aktuální situaci charakterizuje rozdělená zimní sezóna. Zatímco v nižších polohách dominují zelené louky, ve výškách kolem 2 000 metrů stále panují dostatečné sněhové podmínky. Na Zugspitze, nejvyšší hoře Německa s výškou 2 962 metrů, leží ještě tři metry sněhu. Provoz lanovky má pokračovat až do začátku května. Švýcarské oblasti hlásily výšky nad 2 000 metrů dokonce 100 až 140 procent průměrných sněhových množství, jak uvedl WSL Institut pro výzkum sněhu a lavin.
| Výšková poloha | Sněhová situace | Perspektiva |
|---|---|---|
| Pod 1 500 m | Kritická | Dlouhodobě nejistá |
| 1 500 – 2 000 m | Kolísající | Umělé zasněžování nutné |
| Nad 2 000 m | Dobrá | Střednědobě stabilní |
Alternativní koncepce pro alpskou budoucnost
Turističtí výzkumníci, jako Robert Steiger z Innsbrucké univerzity, pozorují změněné vzory cestování: Trend směřující od týdenních intenzivních lyžařských dovolených se objevuje. Klimatické modely předpovídají do roku 2050 zvýšení sněhové hranice o dalších 200 metrů. Ekologické organizace požadují zásadní přehodnocení místo dodatečné výroby umělého sněhu.
Správní rada VDS vyvíjí nové perspektivy. Antonia Asenstorfer zdůrazňuje: Hosté si mohou užít jedinečný horský svět i bez sněhu. Kitzbühel vypracovává klimatickou strategii se zaměřením na:
- Zimní túry v alpských výškách
- Sporty a volnočasové aktivity s minimem sněhu
- Celoletní turismus s nabídkami nezávislými na sezoně
- Přírodní zážitky mimo klasické lyžařské tratě
Richard Mergner z bavorské ochrany přírody varuje: Tento zimu nabízí ochutnávku budoucí normálnosti. Spojení se jižní Evropou bojuje s extrémním suchem, což zdůrazňuje celoevropskou dimenzi klimatické krize. Alpské regiony si musí znovu definovat svou turistickou identitu, aby ekonomicky přežily.
