Rychlá adopce umělé inteligence (UI) a automatizace může hluboce změnit globální pracovní trh v následujících deseti letech. Podle zprávy McKinsey Global Institute (MGI) by mezi 400 a 800 miliony lidí mohlo být nuceno změnit své zaměstnání do roku 2030, což představuje jeden z největších procesů rekvalifikace pracovních sil v nedávné historii.
Zpráva upozorňuje, že rozsah dopadu bude záviset na tempu implementace technologií, veřejných politikách a schopnosti pracovníků osvojení nových dovedností. I když tato situace přináší významné výzvy, odborníci se shodují, že nejde jen o masivní ztrátu pracovních míst, ale o změnu povahy práce a požadovaných dovedností.
Podle zprávy MGI efekty automatizace nebudou nutně znamenat trvalé zničení pracovních míst, ale spíše posun úkolů a funkcí do nových, vznikajících sektorů. V nejširším scénáři MGI odhaduje, že mezi 75 a 375 miliony lidí bude muset změnit svou profesní kategorii a školit se v nových oblastech.
Klíčovým faktorem, jak varuje MGI, bude schopnost ekonomik přizpůsobit se nové produktivní struktuře. Pracovní přechody by mohly probíhat hladčeji, pokud budou vlády a společnosti zavádět velkoplošné rekvalifikační politiky zaměřené na přípravu pracovní síly na nové technologické požadavky.
Které pracovní pozice budou nejvíce ohroženy umělou inteligencí?
Nejvíce ohrožené pracovní pozice nahrazením automatizací se soustředí na opakující se a strukturované činnosti, což zahrnuje administrativní úkoly, zákaznický servis, podporu prodeje a průmyslovou výrobu. Tyto funkce, jak uvádí MGI, jsou nejvíce náchylné k převzetí systémy UI a specializovanými roboty.
Naopak pozice, které vyžadují kreativitu, empatii, kritické myšlení nebo sociální dovednosti, mají vyšší úroveň ochrany. V USA a Evropě již tato tendence naznačuje změnu v typu požadovaných dovedností: kromě technických znalostí firmy oceňují adaptabilitu, strategické myšlení a schopnost kontinuálního učení.
Umělá inteligence může vytvořit lepší pracovní místa
Ekonom José Ramón Riera upozorňuje, že tento transformační proces také přináší bezprecedentní příležitost. Podle něj by tzv. “digitální průmyslová revoluce” mohla vytvářet pracovní místa s lepšími mzdovými podmínkami a vyšší kvalitou života, pokud země investují do vzdělávání, školení a rozvoje talentu.
Riera tvrdí, že technologický přechod by měl být proaktivně řízen s politikami, které podpoří změnu a předejdou sociálním rozdílům. „Pokud státy a firmy sázejí na masivní školení a rekvalifikaci, výsledkem by mohl být významný skok v produktivitě a blahu,” uvádí.
Jaké kroky by měly přijmout vlády v reakci na automatizaci?
Analytici MGI a další specializované orgány se shodují, že politická odpověď bude rozhodující. Mezi nejurgentnější opatření navrhují:
- Programy rekvalifikace pracovní síly (upskilling a reskilling) zaměřené na pracovníky v ohrožení.
- Reformy v politikách zaměstnanosti a sociální ochrany, které doplní přechod do nových sektorů.
- Podporu investic do lidského kapitálu, aby firmy prioritizovaly technologie doplňující lidskou práci a ne pouze nahrazující.
- Systémy včasného varování, které identifikují pracovní pozice s nejvyšší pravděpodobností automatizace, čímž umožní anticipaci rekvalifikace.
Revoluce v oblasti UI je již v plném proudu a globální výzvou zůstává zajistit, aby její dopad byl inkluzivní. Pro odborníky zde automatizace představuje spíše příležitost k pře-hodnocení budoucnosti zaměstnání a lidských dovedností v éře, kterou bude dominovat umělá inteligence.
