Mozek funguje podobně jako sval – pokud není pravidelně trénován, oslabuje a ztrácí svou účinnost. Odpověď na otázku, jak zabránit jeho zlenivění a posílit odolnost vůči degenerativním onemocněním, je překvapivě jednoduchá: Stačí se každý den věnovat činnostem, které stimulují jeho aktivitu.
Neurovědec Aleš Benjamín Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zdůrazňuje, že cvičení mozku by mělo být běžnou součástí každodenního života. „Kdy začít? Dobrá otázka, odpověď je okamžitě,“ říká a doporučuje různorodý a pravidelný trénink, který by měl být zábavný. Mezi účinné metody patří například paměťové testy, doplňovačky, křížovky, sudoku a osmisměrky. Podle něj je také důležité zapojení do sociálních aktivit a efektivní zvládání stresu.
Význam cvičení a stravy
Stuchlík dále upozorňuje na negativní vliv chytrých telefonů na naši paměť. Doporučuje omezit jejich používání a místo toho se věnovat činnostem, které podporují mozkovou činnost a přispívají k jeho zdraví. Zahraniční studie potvrzují pozitivní vliv takového tréninku na kognitivní funkce. Například výzkum publikovaný v International Journal of Geriatric Psychiatry zjistil, že hra na hudební nástroj nebo zpěv zlepšují paměť a schopnost řešit problémy u dospělých nad čtyřicet let.
Další studie ukazují, že pravidelné fyzické cvičení, jako je aerobik nebo jóga, také přispívají k udržení kognitivních funkcí, včetně paměti a schopnosti zvládat složité úkoly. Jak mentální, tak fyzická aktivita působí pozitivně na neuroplasticitu, čili schopnost mozku adaptovat se na měnící se podmínky. „Mozek se skládá ze šedesáti procent tuku, což z něj činí nejtučnější orgán v těle,“ vysvětluje neurolog Kapil Sachdeva z Northwestern Medicine. „Lipidy hrají klíčovou roli ve výkonu mozku, proto je důležité doplnit mentální a fyzickou aktivitu stravou bohatou na zdravé tuky,“ dodává.
Efficience tréninku mozku
Pojem „mentální cvičení“ se stal populární a různí neurokoučové slibují zlepšení paměti, rychlosti myšlení nebo vyšší inteligence při jeho používání. Není divu, že se z toho stal miliardový průmysl. Jak však tyto aktivity, které „garantují“ zlepšení kognice, skutečně ovlivňují mentální kapacitu? Na to se rozhodla přijít britská BBC ve spolupráci se vědci z Cambridge University v čele s Adrianem M. Owenem.
Přes jedenáct tisíc lidí se zúčastnilo šestitýdenní online studie, kdy alespoň třikrát týdně plnili různé úkoly zaměřené na paměť, soustředění, logiku a prostorové schopnosti. Rozdělili se do tří skupin: skupina A se zaměřila na trénink logického myšlení a plánování, zatímco skupina B se orientovala na krátkodobou paměť a matematické dovednosti. Kontrolní skupina odpovídala na náhodné vědomostní otázky bez kognitivního tréninku. Účastníci byli na začátku i na konci studie podrobena benchmarkovým testům, které měřily obecné kognitivní schopnosti. Výsledky výzkumu překvapily vědce.
„Účastníci se výrazně zlepšili v úkolech, které přímo trénovali, a čím více cvičili, tím lépe se jim dařilo,“ potvrzuje Owen. „Pokrok se však nepřenášel na úkoly, které netrénovali. Nenastalo tedy žádné ‚všeobecné posílení mozkových schopností‘.“ Kontrolní skupina, jež neprováděla systematický trénink, vykázala v testech téměř stejné zlepšení jako skupina se tréninkem. Ukazuje se, že to spíše souvisi s opakovaným testováním než s reálným rozvojem kognitivních schopností.
Diskuze o účinnosti tréninku
Navzdory tvrzením influencerů a koučů zůstává účinnost mentálního tréninku předmětem debate. Studie ukazují, že obecné kognitivní schopnosti, jako inteligenci nebo kapacitu pracovní paměti, lze zlepšit jen minimálně, nebo vůbec. Psycholog Fernand Gobet dodává, že učení je silně specifické pro danou oblast a dovednosti získané v jedné oblasti se obtížně přenášejí do jiných. Metaanalýzy různých typů tréninku, jako jsou videohry, hudba nebo šachy, ukazují, že výsledky jsou ovlivněny různými metodikami měření a náhodnými odchylkami ve výběru vzorků.
Hudba jako klíč k udržení mozku v kondici
Studie z roku 2024, publikovaná v International Journal of Geriatric Psychiatry, vyvrací závěry amerického psychologa a přináší fascinující poznatky o tom, jak významná je hudba pro udržení kognitivních schopností. Odborníci zkoumali více než tisíc dospělých starších čtyřiceti let, aby určili, které volnočasové aktivity prospívají kognitivním schopnostem nejvíce. Hudba – ať již zpěv, hra na hudební nástroj nebo pouhý poslech – se ukázala jako jasný vítěz.
„Lidé, kteří se hudbě věnují celý život, dosahují v testech paměti a rychlosti mentálního zpracování výrazně lepších výsledků než ti, kdo nemají žádné zkušenosti s hudební činností,“ potvrdila neuroložka Gaia Vetereová. „Největší vliv na paměť a exekutivní funkce měla hra na klávesové nástroje,“ uvedla Anne Corbettová z University of Exeter. Hra na dechové nástroje zlepšovala paměť, zatímco zpěv napomáhal lepšímu zvládání složitých úkolů.
Hudba a její vliv na paměť
Hudba je účinná, protože aktivuje různé oblasti mozku, od sluchových center po oblasti spojené s pamětí a emocemi. Bylo dokázáno, že u pacientů s Alzheimerovou chorobou přetrvává hudební paměť i v pokročilých fázích onemocnění, kde jiné druhy paměti mizí. Lidé, kteří ztratili schopnost mluvit, dokáží často stále rozpoznávat známé melodie nebo hrát na nástroj, který ovládali v mládí.
Mozek: fascinující organ
Podle vědců má mozek takřka neomezenou kapacitu. „Skládá se přibližně z šestaosmdesáti miliard neuronů,“ vysvětluje Kapil Sachdeva. „Každý neuron je propojen s dalšími a vytvářejí tak až kvadrilion spojení. Informace se navíc šíří mozkem rychlostí až 120 metrů za sekundu. Tvrzení, že využíváme pouze desetinu mozkové kapacity, je omyl. „Používáme ho stále, i když spíme,“ potvrzuje neurolog Sachdeva.
