Vyšší teploty nutí stromy uvolňovat terpenoidy, které reagují s dalšími škodlivinami a vytvářejí nebezpečný ozón. Dá se tento efekt nějak zastavit?
Doposud jsme byli zvyklí slyšet, že sázení stromů ve městech je jednoduché řešení – pomáhá nám zvýšit produkci kyslíku a zachytit část oxidu uhličitého (CO₂). V době, kdy doprava a průmysl vypouští do vzduchu stále více CO₂, to zní jako jasná volba. Ale věci nejsou nikdy tak jednoduché, jak se zdají. Čerstvá a zároveň dost kontroverzní studie zveřejněná v časopise Science naznačuje, že stromy mohou paradoxně přispívat ke znečištění ovzduší třeba i v Los Angeles.
Vše začalo otázkou: Proč se i přes omezení emisí z aut a továren úroveň smogu a povrchového ozónu příliš nemění?
V roce 2022 tým vědců z Colorada a Jižní Koreje zjistil, že za překvapivě stabilní úrovně znečištění mohou stát také sekundární zdroje. A právě zde hrají roli stromy a keře – klíčem jsou terpenoidy.
Terpenoidy jsou organické sloučeniny, které běžně chrání rostliny, ale jakmile se dostanou do vzduchu, mohou reagovat s dalšími znečišťujícími látkami a vytvořit zdraví škodlivé směsi.
V atmosféře se terpenoidy mění na tzv. těkavé organické látky (VOC), které přispívají ke vzniku jemných prachových částic a právě toho typu ozónu, který známe ze smogu. V teplém a suchém počasí navíc rostliny vypouštějí těchto látek více.
Aby to vědci potvrdili, podnikli v červnu 2021 několik letů nad Los Angeles s masovým spektrometrem, který měřil koncentrace VOC v různých částech města.
Ve spojení s podrobnými měřeními směru větru získali unikátní 3D obrázek toho, odkud znečištění skutečně pochází. Výsledek? Terpenoidy byly největším zdrojem VOC – zvláště v oblastech s hustší zelení a v horkých dnech. Jakmile teploty přesáhly 30 °C, emise terpenoidů nejen rostly, ale negativně ovlivňovaly i hustě zalidněné lokality s menším podílem zeleně, například betonové centrum města.
Zajímavé je, že v obdobích veder se zároveň zvyšovala lidská produkce VOC – od spalin z benzinu, přes čisticí prostředky až po kosmetiku jako jsou deodoranty. V centrech měst, kde žije nejvíce lidí, se ukázalo, že i běžné kosmetické produkty nepatrně, ale měřitelně zvyšují hladinu smogu.
Možná vás teď napadne, že jsou stromy „špatné“. Vědci ale upozorňují, že tuto interpretaci je třeba brát s rezervou a dívat se na ni v širším kontextu.
Atmosférická chemička Eva Pfannerstill z Forschungszentrum Jülich v Německu a hlavní autorka studie, to shrnuje takto: „Protože přírodní emise ze stromů nelze jednoduše regulovat, musíme ještě důsledněji omezovat ty lidské. Čím víc oteplování, tím víc se bude proměňovat struktura i objem emisí do ovzduší.“
Jaký z toho plyne závěr? Stromy nejsou naším nepřítelem – spíš je to další připomínka, jak komplexně reaguje příroda na změny, které způsobujeme, a proč musíme přemýšlet v širších souvislostech.
