Každoročně končí ve světě v koši až 20 % všech potravin – dost na to, aby nasytily miliardu lidí.
V dnešní době jsme dospěli do bodu, kdy plýtvání potravinami působí téměř absurdně. Podle OSN už totiž nehladovíme kvůli nedostatku jídla – planeta produkuje dostatek pro všechny děti, ženy i muže.
Problém je jinde: každý rok přijde vniveč až 20 % vypěstovaných potravin. Ať už se bavíme o „bohatých“ zemích, kde zbytky končí v lednici nebo na dně spíže, nebo o státech, které řeší ztráty už při sklizni: špatné skladování, škůdci, slabá infrastruktura, vzdálenost ke spotřebitelům…
Kdo vede v plýtvání? Překvapivě i Španělsko
Nedávná studie publikovaná v Nature Food potvrdila „největší hráče“: Čína, Indie, USA. Ale na 9. příčce už najdeme Španělsko – a zbylé statistiky jsou možná ještě závažnější. Množství vyhozených potravin generuje pětkrát víc CO₂ než letecký průmysl. Celkově za ně může desetina emisí skleníkových plynů. A finančně? Každoroční ztráty přesahují bilion eur – skoro celý HDP Španělska a víc než má třeba Švýcarsko.
Co brzdí změnu? Pomalý pokrok a promarněné šance
Vedoucí studie, Sarah Kakadellis, to shrnula jasně: „Máme pět let do 2030, a posun je minimální. Potřebujeme komplexní řešení už teď. Plýtváme třetinou potravin, přesto řada lidí nemá co jíst. A s jídlem mizí i voda, energie, hnojiva – všechny drahé zdroje“.
Jak zabránit plýtvání: Inspirace z místních potravin
- Využití všeho, co potravina nabízí. Zásada Jezte do posledního kousku – neplatí jen pro vepřové, ale i pro banány nebo obilniny.
- Druhý život pro potraviny. Když už jídlo nejsme schopni sníst, hledejme způsoby, jak ho využít jinak – třeba ve zdravotnictví nebo výrobě.
Banánové slupky – z odpadků na talíř i do lékáren
Zajímavý případ přichází z Kanárských ostrovů. Jen v roce 2023 tam vyhodili skoro 27 milionů kilogramů banánů. Ale věděli jste, že slupka banánu má vlastnosti, které se mění podle zralosti? Podle výzkumů Kathleen M. Zelman z Tulane University jsou nezralé zelené slupky účinné pro trávení, zatímco přezrálé a zčernalé mohou podporovat imunitu a bílé krvinky.
Banány navíc obsahují hodně tryptofanu a vitamínu B6 – kombinace, díky níž pomáhají lepší náladě i spánku. Tryptofan se v těle mění na serotonin, což (jak jistě víte) ovlivní náladu i psychiku dlouhodobě.
Pivní mláto jako lokální superpotravina
Pivo milujeme i v Česku. A co jeho „odpad“? V samotném Španělsku vzniká 600 000 tun pivního mláta ročně. Místní startup Better Balance začal z této suroviny vyrábět zdravé snacky – z „odpadu“ 50 piv připraví 160 gramů mouky plné bílkovin a vlákniny, přitom bez konzervantů či přidaného cukru a s minimem nasycených tuků.
Miliardy zrnek pro zdravý spánek: O polštářích plněných prosem
Možná to překvapí, ale i „obyčejné“ proso má potenciál. Podle Univerzity v Oviedu jde o tzv. „starou cereálii“, která se téměř neliší od divokých předků. V Česku jej najdeme hlavně v krmivech, ale trendy ze Španělska nebo Japonska přináší nové využití – plnění matrací a polštářů pro alergiky a lepší regeneraci krku. Studie publikovaná v International Journal of Public Health prokazuje, že proso aktivuje krevní oběh, pomáhá s uvolněním svalů a jeho antioxidační vlastnosti mohou příznivě ovlivnit zdraví pokožky.
Ve Španělsku už značky jako 3 Cabos Best Dreams téměř 10 let testují nejlepší odrůdy prosa pro výrobu polštářů – což dokládá, že potravinový odpad se dá využít velmi kreativně i pro zdraví.
Co z toho plyne pro Česko?
- Skoro každý máme doma zbytky – zkuste je zpracovat do polévek, pomazánek nebo péct z banánových slupek (existují tucty receptů na „banánovou kůru“ podobnou masa).
- Zajděte si pro regionální polštář plněný prosem – výhoda nejen pro alergiky.
- Pokud jste domácí sládek nebo znáte místní minipivovar, informujte se o možnostech využití mláta.
Je jasné, že otázka plýtvání jídlem se týká nejen velkých čísel ze Španělska, ale i každého z nás. Zkusme do roku 2030 snížit domácí odpad na polovinu. Stačí kombinace tvořivosti, moderních postupů a ochoty jít příkladem. Planeta (a možná i vaše peněženka) to ocení.
