Na Slovensku se letos odehrává něco, co by mnozí považovali za malý zázrak – a přitom jde o promyšlený zásah do říční přírody. Skupiny ochránců totiž v levém rameni Dunaje spouštějí simulované záplavy. Nejde však o spontánní akci – cílem je podpořit vzácné rostliny, živočichy a samotný místní ekosystém, který tím získává novou šanci na rozkvět. Navíc testují i to, jak je na větší vypouštění vody připravena hráz v Gabčíkově.
Foto: Myriams-Fotos / Pixabay
Co přinášejí řízené záplavy?
Podnik Vodohospodárska výstavba na základě požadavku Státní ochrany přírody Slovenské republiky zahájil tuto jarní simulaci záplav přesně podle plánovaného harmonogramu. Vyšší průtok vody, který zajišťuje malá vodní elektrárna Dobrohošť, má ochránit a oživit deltu Dunaje – jeden z nejvýznamnějších mokřadů na Slovensku.
- 34 dní – tolik trvá první letošní etapa řízených záplav
- Průtok dosahuje hodnot do 90 m³/s
- Letní etapa je plánovaná na červen a cílové hodnoty půjdou ještě výš
Proč to celé – a koho to na Dunaji živí?
Takové zvýšení průtoku je pro dunajskou přírodu klíčové. V lužních lesích a mokřadních lokalitách kolem Bratislavy najdete unikátní kombinaci vzácných druhů. Žijí tu nejen ptáci (třeba slavný orel mořský), ale také pestrobarevné ryby, obojživelníci nebo vydra říční. Právě střídání období sucha a záplav je v přírodním cyklu této krajiny nezbytné a pomáhá udržovat pestrost zdejších biotopů.
„Pro dunajskou přírodu jsou zvýšené průtoky mimořádně přínosné. Území je evropsky významné – jde o místo s lužními lesy a mokřady, kde hnízdí vzácné druhy ptáků i orli mořští,“
říká Ján Budaj, slovenský ministr životního prostředí.
Katarína Holubová, dlouholetá ředitelka Výzkumného ústavu vodního hospodářství, doplňuje:
„Současný experiment je první krok k pravidelně opakovaným záplavám, které přivedou přírodní lesy a mokřady zpátky k životu.“
Jaké biotopy se vrací?
Po letech regulací se právě v okolí levého ramene Dunaje znovu objevují lužní vrbové a topolové lesy, volné duby i přirozené vodní plochy, kde jsou doma například kvetoucí lekníny, raky, čolci a vločky kapradin. Takových míst na Slovensku není mnoho a právě simulované záplavy je zachraňují.
Nová úloha pro Gabčíkovo: Bezpečnost především
Nejde ale jen o přírodu samotnou. Každý nárůst průtoku pečlivě sledují i správci vodního díla Gabčíkovo. Odborníci zde provádějí detailní měření vibrací a zatěžování hráze při maximálních hodnotách vody. Letní záplava v červnu by mohla klidně otestovat hodnoty až 120 m³/s.
- Testuje se odolnost konstrukce na vyšší objemy vody
- Výsledky ukážou, zda lze bezpečně zvládat mimořádné situace v budoucnu
Pokud by někdy přišla skutečná povodeň, získají správci díky dnešním simulacím jistotu, že vodní dílo zůstane bezpečné a okolní krajina neutrpí.
Slovensko ukazuje směr – může následovat i Česko?
Kombinace technických opatření a respektu k přírodě je v roce 2025 naprosto zásadní. Právě zkušenosti ze slovenské části Dunaje mohou nyní inspirovat i další regiony střední Evropy, včetně Moravy nebo dolního Labe. Řízené povodně nejsou minulostí, ale budoucností, když jde o ochranu cenných biotopů.
Téměř každý, kdo se v létě vydá na cyklostezku z Bratislavy do Šamorína, dnes míjí právě tato mokřadní území plná ptačího zpěvu. Zadržte se někdy – i díky řízené záplavě tu příroda pulzuje novou energií.
