Možná vás překvapí, že až 70 % makroplastového odpadu v oceánech má na svědomí právě rybolov. V posledních letech na tuto skutečnost upozorňuje řada výzkumů. Právě ztracené rybářské sítě, lana a další výbava se stávají hlavní složkou nevítaného plastového „obalu“ našeho modrého světa. Kanada na to zareagovala po svém – vznikl speciální fond, díky kterému bylo během minulého roku odstraněno úctyhodných 63 tun rybářských sítí a vybavení z Atlantského oceánu u východního pobřeží země.
Rybářské sítě v oceánu jsou často smrtící pastí pro mořské živočichy.
Proč jsou makroplasty pro naši planetu tak nebezpečné
Mikroplasty se sice stihli stát strašákem posledních let, ale větší kusy plastů – makroplasty – jsou ještě výraznějším problémem. Snadno je přehlédnete, když zůstávají na mořském dně nebo uvíznou v pobřežní vegetaci. Tyto pozůstatky rybolovu mají často rozměry přesahující 5 milimetrů a představují doslova smrtelnou past pro tuleně, delfíny i mořské ptáky.
- Rybářské sítě a pasti často uvězní živočichy, kteří pak umírají vyčerpáním nebo udušením.
- Makroplasty se postupně rozpadají – stávají se zdrojem mikroplastů, které ve vodě prakticky nejde odstranit.
- Původ plastového odpadu často není vidět na první pohled, a málokomu dochází, že rybaření je výraznou součástí problému.
Každý rok do moří míří miliony tun plastů
Stále více lidí nahrazuje plast v domácnostech, ale oceány se potýkají s novou vlnou odpadu právě z průmyslového rybolovu. Odhady mluví o více než osmi milionech tun plastů každý rok, které končí ve světových oceánech. Zatímco domácí a firemní odpad stát zvládne částečně regulovat, rybářské potřeby ztracené při lovu jsou mnohem hůře dohledatelné.
Podle studií tvoří vybavení ze sportovního i komerčního rybolovu 46 až 70 % všech makroplastů v oceánu. Sem patří:
- Ztracené nebo opuštěné sítě a lana
- Nepořádek z akvakultur, například plastové platformy
- Různé pasti, háčky a nástrahy, které zůstávají po rybaření v přírodě
Kanada aktivně čistí – jak to reálně vypadá?
V Kanadě vznikl již v lednu 2024 speciální fond pro čištění moří, který financoval 26 projektů podél atlantického pobřeží – od Nového Skotska po Newfoundland. Výsledek? 63 tun vytaženého rybářského vybavení během jediného roku. Přibližně 86 % představovaly pasti na humry a kraby, zbytek tvořily různé typy sítí a dlouhých lovných šňůr.
Zajímavostí je, že dobrovolné týmy a neziskové organizace nasbíraly i více než 3,2 kilometru lan, která by jinak dál ohrožovala mořský ekosystém. Díky systematickým výlovům jsou pobřežní vody viditelně čistší, což potvrzují i zprávy místních biologů z univerzit v Halifaxu.
Co bude dál: Boj s plastovým odpadem se vyplatí
Čištění moří je finančně náročné – kanadský fond má na období do roku 2027 připraveno až 8,3 milionu dolarů (cca 184 milionů korun podle aktuálního kurzu v roce 2025). Přesto se ukazuje, že investice do ekosystému je nezbytná. Do další sezon bude záchranných projektů přibývat, některé poběží dokonce ve spolupráci s rybářskými spolky, aby byla prevence efektivnější.
Jak můžete přispět ke změně i vy?
Rybářství a rekreační lov stále lákají mnoho Čechů – ať už míříte rybařit na Lipno, Berounku nebo plánujete rybářskou dovolenou u Severního moře, zkuste:
- Nepoužívat vybavení, které má tendenci se lámat nebo „opotřebovávat“ a končit ve vodě
- Zapojit se do místních úklidových akcí (například Plogging Day v okolí Vltavy)
- Podporovat projekty zaměřené na recyklaci rybářského odpadu – v ČR už funguje sběrné místo například v přístavu v Praze-Holešovicích.
Rybářská komunita v Česku je silná. Když se zapojíme, můžeme i my posílit pozitivní trend a ukázat, že odpovědné rybaření není jen otázka morálky, ale i zdraví našeho prostředí. Svět oceánů nám to vrátí i u pražských stolů s čerstvou rybou.