V posledních více než deseti letech satelity dokumentují jev, který mění barvu tropického Atlantského oceánu: rozsáhlý hnědý pruh se objevuje mezi západní Afrikou, Karibikem a Mexickým zálivem. Nejedená se o průmyslové znečištění či ropné skvrny, ale o sargazo, plovoucí makroalgu, která se při výjimečných objemech shromažďuje do struktury oceánu známé jako Velký pás sargasa Atlantského oceánu.
V roce 2025 vědecké odhady uváděly, že celková biomasa dosahuje desítek milionů tun. Tento jev je tak víc než biologickou kuriozitou; jedná se o ekologickou, ekonomickou a sociální událost s regionálním dopadem.
Co je to hnědý pruh v oceánu?
Sargazo (Sargassum) je hnědá řasa, která přirozeně plave na mořské hladině a může sloužit jako útočiště pro ryby, korýše a mladé organismy. Za normálních podmínek má pozitivní ekologickou funkci. Problém však nastává, když se přestane rozptýlit a začne se shromažďovat v obrovských hmotách, což vytváří koridor viditelný z vesmíru, který se táhne tisíce kilometrů přes oceán. Tento pás se objevuje téměř každoročně od roku 2011, avšak jeho velikost a hustota se trvale zvyšují.
Proč sargazo tak roste?
Vědci se shodují, že neexistuje jediná příčina, ale spíše kombinace faktorů, které se navzájem zesilují:
- Ohřev oceánu, který prodlužuje období růstu.
- Větší dostupnost živin pocházejících z řek, dešťových srážek s částicemi a hlubinných oceánských procesů.
- Změny v větru a mořských proudech, které tlačí řasy na západ a koncentrují je.
Výsledkem je stále efektivnější systém k produkci plovoucí biomasy ve velkých množstvích.
Co se stane, když sargazo dorazí na pláže?
Když tyto řasy dosáhnou pobřeží, jejich dopad se stává hmatatelným:
- Při rozkladu spotřebovávají kyslík ve vodě a ovlivňují ryby a korály.
- Mohou uvolnit dráždivé plyny, které způsobují respirační potíže.
- Pokryjí pláže, naruší přírodní krajiny a poškodí pobřežní turistiku.
- Ztěžují rybolov a zvyšují náklady na čištění městských oblastí.
Odstranění sargasa není jednoduché: je těžké, míchá se s pískem a může obsahovat kontaminanty, což komplikuje jeho opětovné použití nebo konečnou likvidaci.
Nejen že má místní dopad, ale Velký pás sargasa funguje jako indikátor hlubokých změn ve vztahu mezi klimatem, oceánem a lidskou činností. Jeho každoroční opakování naznačuje, že tropický Atlantik se stává strukturálně příznivějším pro tyto explozivní nárůsty.
Co se dá dělat proti postupu sargasa?
Rychlé řešení neexistuje, ale jsou zde strategie:
- Monitorování a anticipace: Využití satelitů a modelů pohybu umožňuje předpovědět, kdy a kde sargazo dorazí, což pomáhá připravit odpovědi dříve, než se dostane na pevninu.
- Efektivní správa pobřeží: Včasné odstranění snižuje ekologické, ekonomické a zdravotní škody, pokud se provádí podle vhodných protokolů.
- Redukce environmentálních tlaků: Snížení zátěže živin a boj s klimatickými změnami sice nesnižují sargazo, ale mohou omezit rozsah budoucích explozí.
