Možná jste už zaslechli debaty o nové novele zákona o myslivosti, kterou v roce 2025 rozvířilo Ministerstvo zemědělství. Právě ta by mohla už brzy umožnit, aby se část našich českých lesů uzavřela veřejnosti a změnila se na uzavřené obory – bez povolení stavebního úřadu, jen na základě rozhodnutí velkých vlastníků pozemků. Zní to jako sci-fi? Bohužel, není.
O co vlastně jde?
Základní myšlenka novely je prostá: pokud vlastníte víc než 50 hektarů lesa, můžete nově bez větších byrokratických překážek vyhlásit svoji oboru – oplotit ji a zamknout před veřejností. Nemusíte se už ptát stavebního úřadu a v podstatě si „přivlastníte“ kousek české přírody jen pro sebe. Přitom právě volný přístup do lesa je v Česku dlouholetou tradicí, kterou Češi běžně považují za samozřejmost.
Proč to ochránci přírody kritizují?
- Podle Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) novela ohrožuje ústavní právo na svobodný pohyb v krajině.
- Zásadní problém je i kontejnerizace přírody – tedy uzavírání ekosystémů, což přeruší přirozené migrační cesty zvířat.
- Češi tak mohou přijít o oblíbená místa na houbaření, procházky, běhání, ale i každodenní relax v přírodě.
Argumenty Ministerstva zemědělství
Úřad tvrdí, že novela chrání hlavně vlastníky: ti si často stěžují na škody způsobené zvěří nebo neukázněnými návštěvníky a považují stávající pravidla za příliš svazující. Nově se navíc oplocení takovéto obory bude považovat za „drobnější stavbu“, takže povolení od stavebního úřadu už nebude potřeba.
Co na to říká praxe?
Petr Stýblo z ČSOP správně upozorňuje na paradox: „Na jednu stranu stát dlouhodobě omezuje vlastníky, kteří musejí strpět myslivce a zvěř na svém. Najednou jim ale umožní, aby cizí lidi do lesa nepustili vůbec.“ Tato změna by mohla zavřít přístupné stezky, oblíbené lokality turistů i místních. Zvlášť v okolí Prahy, Brna nebo Plzně může vyvolat vlnu nevole – tím spíš, že houbaření i turistika jsou u Čechů srdcovou záležitostí.
Srovnání s farmami a další otázky
Ministerstvo navíc srovnává obory s farmovým chovem zvěře, kde je přístup veřejnosti běžně zakázán. Odpůrci upozorňují, že srovnávat běžný smíšený les s farmou o několika hektarech je dost přehlédnutí reality – a že opravdová ochrana přírody se prostě nedá řešit plošným zákazem vstupu.
Jaké změny nás mohou potkat?
- Větší část lesa může být oplocena a nepřístupná veřejnosti.
- Houbaření, rodinné výlety i běžná turistika by najednou nemusely být samozřejmostí.
- V místě může významně klesnout kvalita života pro obyvatele i návštěvníky.
Co doporučují ochránci a co se můžete dělat vy?
Pokud vám není osud českých lesů lhostejný, zkuste:
- Zapojit se do aktuálních veřejných diskuzí a připomínkování zákonů na webu chcemevles.cz.
- Kontaktovat svého starostu nebo místní zastupitele a zjistit, jaký je plán pro blízké lesy.
- Sdílet informace dál – často se totiž novely projednávají téměř v tichosti.
Proč je to pro českou kulturu důležité?
Vztah Čechů ke krajině a volnému pohybu v lese je hluboce zakořeněný – i proto patří houbaření a výlety mezi typické víkendové aktivity rodin napříč republikou. O to důležitější je otevřeně sledovat změny, které se nás všech mohou dotýkat, a vyžadovat, aby právo na přírodu nebylo jen výsadou několika vlastníků.
Zůstaňte v obraze, ať už se chystáte na houby do Brd, relax na Šumavu nebo procházku kolem Sázavy. Váš hlas může rozhodnout, jak budou naše lesy vypadat za pár let.
