IIT Kharagpur, první instituce tohoto druhu v Indii, má zásadní význam pro indické vzdělání. Tato instituce byla klíčovým momentem pro vědecký a průmyslový rozvoj v zemi.
IIT Kharagpur byla založena v roce 1951 a její počátky jsou spojeny s objektem, který se nacházel na bývalém vojenském stanovišti Hijli. Tímto způsobem se místo, které mělo historické vazby na indický osvobozenecký boj, stalo základem technické budoucnosti země, což dodalo IIT Kharagpur jedinečnou identitu, kterou žádná jiná IIT nepřinesla.
Po získání nezávislosti se v Indii objevila potřeba zřídit více institucí, které by se zaměřovaly na inženýrství, výzkum a průmyslový rozvoj. Tak vyvstala myšlenka IIT Kharagpur. Západní bengálská vláda navrhla využití opuštěného vojenského stanoviště Hijli pro novou instituci. Bylo rozhodnuto transformovat tuto věznici na technické vzdělávací centrum.
Britové tuto lokalitu používali k věznění osvobozeneckých vůdců. Po roce 1947 zůstaly její prázdné haly památkou na minulost. Funkce IIT Kharagpur byla zahájena v roce 1951 pod vedením prvního ředitele, Dr. J.C. Ghoshe. V počátečních letech byly možnosti na této instituci značně omezené. Byly zahájeny pouze obory civilního, strojního, elektrotechnického a metalurgického inženýrství.
V roce 1956 se IIT Kharagpur stalo národním subjektem, když parlament schválil zákon o IIT. Krátce poté byl kolem staré budovy v Hijli zahájen postupný rozvoj areálu.
Vytvořily se koleje, rozšířily se učebny. Byly vybudovány laboratoře a výzkumná centra. Areál přispěl k vytvoření prostor pro sportovní a kulturní aktivity, čímž formoval studentský život i mimo akademickou sféru. Brzy se IIT Kharagpur stalo centrem pro testování nových myšlenek a technologií. Studenti z různých koutů země sem přicházeli studovat. Na modelu IIT Kharagpur byly později založeny také IIT Bombay a IIT Kanpur.
