Psychologie nás poslední roky nepřestává překvapovat. Často se totiž ukáže, že i zdánlivě banální rozhodnutí v běžném dni vypovídají o naší osobnosti víc, než bychom čekali.
Možná vás už někdy napadlo, co o vás vyjadřuje zvyk brát si účtenky v supermarketu nebo v malém krámku na rohu. Z dlouhodobých pozorování a z výzkumů špičkových psychologů v posledních letech vyplývá, že tato malá akce může být odrazem hlubších vzorců chování a postojů k penězům.
Potřeba mít věci pod kontrolou a důslednost
Teorie psychologického účetnictví – koncept, který rozpracoval například Richard Thaler – říká, že lidé, kteří si pečlivě schovávají účtenky, mají často silnou touhu mít přehled o svých financích a cítit kontrolu nad tím, za co a jak utrácejí.
Archivace dokladů jim umožňuje snadno sledovat vlastní výdaje, což posiluje nejen jejich jistotu, ale i klid v duši. Pražský psycholog Jeroným Pružinský například potvrzuje, že lidé s tímto zvykem bývají nejen cílevědomí a zodpovědní, ale často také šetří a pravidelně investují – ať už do vlastního rozvoje nebo třeba do nemovitostí v Brně.
Všimli jste si, že vaši nejorganizovanější známí schovávají všechny stvrzenky a mají detailní rozpočet? Není to náhoda.
„Bolest z placení“: Emoce, které ovlivňují každý nákup
Behaviorální ekonomie, která je v Česku stále populárnější, upozorňuje na efekt takzvané „bolesti z placení“. Tento pojem popsal již v devadesátých letech Ofer Zellermayer a jeho kolega George Loewenstein.
Jde o nepříjemný emocionální prožitek při utrácení peněz. Jestliže patříte k těm, kteří cítí téměř fyzické nepohodlí při odevzdávání platební karty či hotovosti, pravděpodobně máte také větší potřebu zpětně kontrolovat své výdaje právě skrze účtenky. Naopak osoby, pro něž je utrácení bezstarostné, si často doklady vůbec neberou – a na konci měsíce se občas nestačí divit, kam peníze zmizely.
Podle průzkumů Sdružení českých spotřebitelů se tento jev projevuje napříč generacemi, ale nejvíce typický je pro střední generaci, která začíná více přemýšlet o finanční rezistenci a bezpečí rodinného rozpočtu.
Nedůvěra a kontrola
V některých případech může být pravidelné přebírání účtenek známkou nižší důvěry ve správnost účtování v obchodech. Zkušení psychologové z Univerzity Karlovy upozorňují, že tito lidé mají přirozený sklon „mít vše ověřené vlastníma očima“, a doklady jim pomáhají ujistit se, že za produkty skutečně zaplatili správnou cenu – což je v Česku stále aktuální téma i vzhledem k občasným chybám v samoobslužných pokladnách supermarketů.
Účtenky jako rituál: OCD v praxi
Vzácněji může zvyk sbírat účtenky souviset i s obsedantně kompulzivní poruchou (OCD). Lidé s tímto onemocněním zažívají silné, vtíravé myšlenky a úzkosti, které je nutí vykonávat opakovaně určité rituály – například i sběr dokladů z nákupů. Někdy mají pocit, že pokud by účtenku odmítli, mohlo by se stát něco nepříjemného jim či někomu blízkému. Ačkoliv si většinou uvědomují, že to postrádá logiku, úleva, kterou rituál přináší, je silnější.
Co z toho plyne?
Účtenky už nejsou jen papírek s částkou, ale mají i psychologický rozměr. Zda si je po každém nákupu berete, nebo nikoliv, skutečně může leccos naznačit, avšak je důležité nezapomínat na individuální rozdíly.
- Možná jste zkrátka zvyklí na digitální aplikace, kde najdete přehledy i bez papíru.
- A někdo jiný sbírá účtenky prostě proto, že je používá pro vrácení zboží.
Ať už patříte do kteréhokoliv tábora, vaší šetrnosti (nebo naopak rozmařilosti) to automaticky neříká vůbec nic. Mimochodem – v roce 2025 už řada českých obchodníků nabízí digitální účtenky přímo do aplikací jako je Twisto nebo i přes e-mail, což značně mění nákupní návyky a přístup k archivaci dokladů.
Když tedy příště budete stát u pokladny, vzpomeňte si: i malý detail jako účtenka, může říci o vašem vztahu k penězům překvapivě hodně. A pokud ji přeci jen nepotřebujete, třeba ulehčíte planetě a ušetříte místo v peněžence.
