Nové důkazy: Pompeje znovu ožily po zničující erupci Vesuvu
- Věda potvrzuje: klimatické změny ohrožují i tradiční sýry
- NASA změnila kurz asteroidu, ale výsledky překvapily i odborníky
Archeologové v Pompejích objevili čerstvé stopy toho, že život se po velkém výbuchu Vesuvu v roce 79 n. l. do města vrátil – i když už nebyl tak honosný jako před katastrofou. Vedoucí slavného archeologického areálu potvrdili, že nová zjištění přinášejí zásadní pohled na období po zkáze, která pohřbila celé římské město.
Přestože měřítko zničení bylo obrovské, ukazuje se, že přeživší bez možnosti začít jinde se na území Pompejí jednoduše vrátili. Přidali se k nim i další – lákala je naděje najít cenné předměty ve zbytcích města nebo prostě nový domov.
Tento méně známý návrat života do Pompejí je často přehlížen. Většinou jsme si představovali jen jednorázovou tragédii roku 79, jenže nové nálezy potvrzují další kapitolu lidské aktivity, kdy Pompeje alespoň na čas znovu zažily život.
Skromný život uprostřed ruin
Jak uvádí zpravodajský server Science Alert, nové archeologické průzkumy nám dávají jasnější obrázek o této „druhé fázi“. Vyrostlo tu neoficiální osídlení – žádná římská sláva, spíš život na hraně, bez infrastruktury a v provizorních podmínkách.
Lidé se dokázali přizpůsobit. Některá horní patra domů byla opět obývaná, zatímco přízemí, kdysi honosnější prostory, se přeměnila spíše v sklepy s pecemi a mlýny. Ty svědčí o tom, že obyvatelé žili na úplném minimu a soustředili se hlavně na základní obživu.
Jak řekl současný ředitel lokality Gabriel Zuchtriegel, šlo spíš o neformální, šedivý tábor mezi zpola rozpoznatelnými ruinami než o obnovené město. Výstižně to ilustruje kontrast mezi někdejší pompézností a realitou všedního zápasu.
Stopy tohoto návratu byly objeveny už dříve, ale často zůstávaly bez povšimnutí. V honbě za freskami nebo dochovanými domy archeologové mnohdy přehlíželi křehké známky tehdejšího života – a část informací tak zmizela bez záznamu. Právě v této fázi byl přitom život ve městě opravdu jiný a mnohem méně okázalý.
Erupce v roce 79 n. l. připravila zhruba 15–20 % obyvatel Pompejí o život, většinou kvůli tepelnému šoku. Sopečný popel pohřbil město, dokonale zachoval domy, veřejné budovy, artefakty, ale i lidské oběti až do novodobého objevení v 16. století.
Dnes patří Pompeje k nejnavštěvovanějším památkám Itálie a jsou chráněny organizací UNESCO. Jsou hned po Koloseu druhým nejvyhledávanějším místem v zemi – a jen za minulý rok přilákaly kolem 4,2 milionu návštěvníků. Stále však třetina lokality zůstává ukrytá pod popelem, čekající na objevení a další příběhy.
