Astronomové objevili podivný rádiový signál, který pochází z protější strany Mléčné dráhy. Tento zvláštní signál, vycházející ze neutronové hvězdy nepříliš snadno vyslovitelného názvu ASKAP J193505.1+214841.0 (zkráceno na ASKAP J1935+2148), se nachází v rovině Mléčné dráhy a je vzdálen přibližně 15 820 světelných let od Země. Dosud nebyly nikdy zaznamenány signály tohoto typu. Neutronová hvězda prochází fázemi silného pulzování, slabého pulzování i obdobími, kdy nevydává žádný pulz.
Co víme o neutronové hvězdě
Neutronová hvězda je objektem, o němž dosud víme poměrně málo. Nastává po smrti hvězdy, která spadá do určité hmotnostní kategorie, mezi 8 a 30 násobky hmotnosti Slunce. Vnější materiál hvězdy je vyvržen do vesmíru, což vyvrcholí explozí supernovy. Zbývající jádro hvězdy se pod vlivem gravitace zhroutí, čímž vzniká ultra hustý objekt o hmotnosti až 2,3 násobku hmotnosti Slunce, o průměru pouhých 20 kilometrů.
Různé typy hvězd
Výsledná neutronová hvězda se může projevovat různými způsoby. Existuje základní neutronová hvězda, která prostě zůstává na místě, aniž by vykazovala výrazné činnosti. Pak je tu pulsar, známý svými rádiovými emisními paprsky vyzařujícími z pólů během rotace, což připomíná blikající kosmické majáky. Třetím typem je magnetar, neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem, které pulsuje a exploduje ve chvílích, kdy vnější síla magnetického pole konkuruje gravitaci, jež drží hvězdu pohromadě.
Jak vypadá signál z ASKAP J1935+2148
ASKAP J1935+2148 se však nechová jako běžná neutronová hvězda. Vykazuje pravidelný pulzační cyklus trvající 53,8 minut. Vědci objevili, že tyto pulzace jsou neobyčejně jasné a vysoce lineárně polarizované. Následně byla hvězda znovu zaznamenána v pulsaci, avšak její jasnost byla 26krát slabší než dříve a světlo bylo polarizováno cirkulárně.
Možná pradávné magnetary
V posledních letech bylo nalezeno několik podivných objektů emitujících podobné signály. Ačkoli se jejich chování liší, může existovat společný prvek. Přesně nevíme, co tyto objekty představují, avšak je pravděpodobné, že jsou to neutronové hvězdy. Vědci naznačují, že ASKAP J1935+2148 by mohl představovat jakýsi most mezi různými typy hvězd. „Pravděpodobně patří do starší populace magnetarů s dlouhými pulzačními cykly a nízkou jasností rentgenového záření, ale s dostatečnou magnetizací, aby mohla vyrábět koherentní rádiové emise,“ uvádějí astronomové ve svém článku.
