První měsíce roku 2025 přinesly do českých měst i krajin pozitivní překvapení: podle dlouhodobých pozorování máme za sebou období s nejčistším ovzduším za několik let. Co za tímto nečekaným zlepšením stojí a má tahle pozitivní změna šanci na pokračování?
Foto: Free-Photos / Pixabay
Kvalita ovzduší v Česku: Statistiky, praxe a faktory
Data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) jasně ukazují, že v porovnání let 2015–2019 a současnosti se průměrné hodnoty nebezpečných částic ve vzduchu významně snížily. Klíčovou roli sehrály tři faktory:
- neobvykle příznivé počasí a rozptylové podmínky,
- dlouhodobě klesající emise z dopravy a průmyslu,
- zásadní omezení vyvolané pandemií koronaviru.
Máme tedy před sebou jasný příklad toho, jak kombinace legislativy, technologického vývoje i životních okolností může rapidně otočit situaci. Osobně mě překvapilo, jak citlivě reaguje městský vzduch na menší objem aut ve špičkách – ať už šlo o ulice v Brně, Praze nebo Ostravě.
Přísnější normy a technologické inovace: Proč jsou auta čistší než dřív?
Moderní auta v České republice jsou dnes „čistější“ než kdy dřív. Podle údajů ČHMÚ klesly u částic PM10 v první čtvrtině letošního roku koncentrace až o 24 %, PM2,5 dokonce o 30 %. Výrazněji se snížily také NOx (o 24 %) a NO2 (o 21 %). Může za to tvrdší kontrola emisí a také rozmach elektromobilů, hybridů, nebo aut s CNG, který je patrný například i ve vozovém parku dopravních podniků (Praha, Plzeň).
- Evropské emisní limity pro nová auta tlačí výrobce k inovacím – a výsledky jsou viditelné na monitorovacích stanicích v celém Česku.
- Podle ČHMÚ je při srovnání s roky 90. a začátkem století rozdíl ve znečištění vzduchu ve městech doslova propastný.
Konec uhlí v Česku? Budoucnost ovzduší závisí na energetice
Příznivé výsledky ale neznamenají, že máme vyhráno. V zimních měsících stojí za vyšším znečištěním zejména topení v domácnostech, často stále založené na uhlí nebo starých kotlích. Proto se i v roce 2025 čekají další regulační zásahy a dotační programy na výměnu zastaralých kotlů – i v menších obcích na Vysočině, v Moravskoslezském či Ústeckém kraji.
Přechod na obnovitelné zdroje, modernizace centrálních výtopen a podpora zateplování domů patří v českém prostředí k těm „malým revolucím“, které mohou ovzduší u nás dál znatelně vylepšovat.
Jak pandemie COVID-19 ovlivnila české ovzduší?
Jaro 2020 se do statistik zapsalo nejen nižším provozem na silnicích či zastavením části průmyslové výroby. Prudké změny v životním stylu, práce z domova či uzavření některých linek MHD, znamenaly méně dopravních zácp i nižší produkci škodlivých látek. Tento jev byl viditelný i na snížení emisních čísel v příměstských aglomeracích – například v Pardubicích či v Hradci Králové.
- Nouzové stavy a omezený pohyb byly tvrdým zásahem pro mnoho firem, ale pro ovzduší to znamenalo skutečnou úlevu.
- Podzimní vlny opatření přinesly další pokles emisí minimálně v oblasti dopravy a pohybu obyvatel.
Dopad čistšího ovzduší: Pozitivní změny pro člověka i zvířata
Kvalita vzduchu ovlivňuje nejen naše plíce, ale například i populaci včel, jak potvrzují i nové výzkumy publikované v roce 2024. Čistší vzduch znamená zdravější města, nižší výdaje na zdravotnictví a delší životnost domácích i volně žijících živočichů. V regionech jako je jižní Morava nebo Beskydy jsou tyto změny znát i na návratu některých druhů ptáků nebo intenzivnějším opylení ovocných stromů.
Situace v letech 2020–2024 je tedy pro Českou republiku zároveň i cenným poučením: malá změna v každodenních zvycích může vést k velkým posunům nejen na úrovni statistik, ale i kvality života. A dnešní legislativa i ekologické trendy ukazují, že cesta k čistějšímu vzduchu nás zdaleka ještě nečeká jen ve statistikách, ale hlavně v realitě všedních dnů.
