Výzkum z University of York přináší nový pohled na to, proč kojí jen samice. Matematický model odhaluje zásadní roli střevní mikrobioty – a proč je výjimka pravidlem.
Připadá vám naprosto samozřejmé, že mezi savci kojí pouze samice? I mně to donedávna přišlo jako prostý fakt, ale věda neumí žít s takovými „danostmi“ a vždy hledá hlubší souvislosti. Skupina vědců z University of York v roce 2024 využila výpočetní modely, aby prověřila, proč vlastně příroda neumožnila kojení oběma rodičům, i když na první pohled by to mohlo přinést samá plus.
A právě matematická simulace přinesla překvapivě jasnou odpověď: pokud by kojili oba rodiče, hrozí mláďatům (včetně těch lidských) podstatně častěji závažné střevní problémy, což zvyšuje mortalitu novorozenců. Zkrátka, evoluce zvolila bezpečnější cestu: kojení pouze od matky.
Zoologové i evoluční biologové si nad tím lámali hlavu desítky let. Nejpopulárnější hypotéza vznikla už v 70. letech – tvrdila, že pro samce není energeticky výhodné investovat do péče o mláďata, když si nemůže být vždy jist otcovstvím. Tahle teorie měla úspěch spíš ve společenských debatách než v odborných kruzích – hlavně proto, že asi tušíte, jak snadno bychom našli výjimky.
I v české přírodě najdete savce, kde otcové zastávají zásadní roli ve výchově potomků, a v Jihovýchodní Asii existují letouni druhu Dyak, u kterých samci skutečně kojí. Ale jde o extrémní výjimku. Většina živočišných druhů zůstává věrná tradiční dělbě péče.
Jak podotýká matematický biolog Dr. George Constable: „Inspirací nám byl druh argentinských nočních opic, kde otcové zajišťují až 90 % péče o mláďata a k samici je přikládají jen pro samotné kojení. Tento model vůbec nezapadá do starých hypotéz.“
Letos zveřejněná studie v Nature Communications ukazuje jiný, dosud opomíjený pohled. Mateřské mléko totiž obsahuje řadu bakterií – většina z nich je prospěšných a naprosto zásadních pro správný vývoj střevní mikrobioty u mláděte. Bez těchto „hodných bakterií“ by se dětská imunita nenaučila bojovat s patogeny a riziko nemocí prudce stoupá.
Jenže je tu taky riziko – pokud by kojili oba rodiče, dvakrát se zvyšuje šance, že některý z nich přenese na mládě i škodlivý, patogenní mikroorganismus. Matematický model to přirovnává ke koupi dvou losů v loterii – roste šance na výhru, ale v tomto případě „výhra“ znamená bohužel zdravotní průšvih.
U savců si novorozenec nese část mikrobioty od matky už při porodu, možná i během těhotenství. Dává to tedy smysl – střevní komunita miminka je z velké části stejná s matčinou a není vhodné ji narušovat další dávkou od jiného „nedokonale synchronizovaného“ rodiče.
Dr. Constable k tomu dodává: „Jde o strategii, která není náhodná ani jednoduchá. Omezit původce nemocí i genetické odchylky je v evoluci klíčové. Proto třeba mitochondriální DNA dědíme jen po matce, což snižuje riziko škodlivých mutací – a něco podobného zajistilo plošné rozšíření mateřského kojení u savců.“
Samozřejmě, žádný matematický model nemá patent na pravdu. Ale tato teorie konečně propojuje genetiku, imunitu i evoluční tlaky v jeden smysluplný celek. Za mě osobně jde o nejsrozumitelnější vysvětlení, které v roce 2025 máme.
Neberte to jako návod pro rodiče
- Autoři studie zdůrazňují, že jejich závěry nejsou doporučením pro nějaký konkrétní způsob kojení nebo péče o lidské děti. Dr. Fagan připomíná: „Náš model je zaměřen na evoluci savců v řádu tisíců generací a neříká nic o moderních rodinách nebo individuálních zdravotních volbách.“ Studie tak zaplňuje spíše mezery ve výkladu evolučních tlaků než že by vám chtěla radit, jak kojit vaše vlastní dítě.
ZDROJE A ODKAZY (MLA):
- Constable, George, et al. „Maternal Transmission as a Microbial Symbiont Sieve, and the Absence of Lactation in Male Mammals.“ Nature Communications, vol. 15, no. 1, 2024, článek 49559, https://doi.org/10.1038/s41467-024-49559-5.
