V údolí Fraele, nacházejícím se mezi Livignem a Bormiem, nedaleko od Grigioni, byly náhodně objeveny stopy, které zanechali velcí býložravci před přibližně 210 miliony lety. Tyto stopy, jasně viditelné na téměř vertikálních dolomitech, vytváří stopy dlouhé několik set metrů a jsou tak dobře zachovány, že některé dokonce vykazují znaky prstů a drápů.
Umělecká reprezentace stáda prosauropodů kráčejících po bažinaté pláni během nízkého přílivu, vytvořená architektem Fabiem Manucci.
„Jedná se o skutečné ‚údolí dinosaurů‘, které se táhne kilometry daleko: je to největší lokalita v Alpách a jedna z nejbohatších na světe,“ říká paleontolog Cristiano Dal Sasso z Přírodovědeckého muzea v Miláně.
Prosauropodi, kteří byli známi svou robustní tělesnou stavbou, měli ostré drápy jak na rukou, tak na nohou. U některých druhů dosahovali dospělí jedinci až 10 metrů na délku. Kosterní pozůstatky několika exemplářů byly nalezeny jak ve Švýcarsku, tak v Německu.
Vertikální poloha stop je výsledkem deformací, které vedly k vyzdvižení alpského pásma. Tito dinosauři se pohybovali podél břehů omývaných teplými vodami Oceánu Tethys, v prostředí podobném současným tropickým oblastem, kde se plošiny přílivu ztrácely v horizontu na stovky kilometrů.
