Gran Pajatén – klíč k poznání fascinujících dějin peruánského horského národa
Civilizace Chachapoya, často označovaná jako „lidé z mlžných pralesů“, rozkvétala ve východních Andách dnešního Peru mezi 7. a 16. stoletím. Jejich sídla se nacházela ve výškách 2000–3000 metrů nad mořem, kde budovali komplexní města, ceremoniální platformy, pohřební hrobky přímo na skalách i terasovitá pole – a to mnohdy na extrémně odlehlých a těžko dostupných místech.
Chachapoyové žili v samostatných regionech, přesto je spojoval unikátní styl architektury i umění: rozpoznatelné kruhové domy, geometrické fasády a pohřebiště bohatě zdobená ve skalních stěnách. I když dlouho vzdorovali rozpínání Inků, kolem roku 1490 se stali součástí jejich říše – krátce před příchodem Španělů.
Gran Pajatén – jeden z nejzáhadnějších archeologických komplexů Chachapoyů ve vysokohorské oblasti San Martín – byl objeven až v 60. letech minulého století. Až do dnešních dnů patří k nejúchvatnějším a nejméně prozkoumaným místům tohoto ztraceného světa.
Chachapoyové: Tajemství a dědictví skrytého pralesa
V oblasti Gran Pajatén najdete ceremoniální stavby s mozaikovými reliéfy lidských postav, vyvýšené ozdobné pásy i dechberoucí výhledy na mlžný horský les. Dřívější výzkumy odhalily jen několik struktur – většina komplexu však kvůli husté vegetaci zůstávala záhadou a vědci dlouhé roky polemizovali o jeho velikosti, účelu i stáří.
Nyní přichází zásadní novinka od odborníků z World Monuments Fund (WMF):
Během posledních let se podařilo identifikovat a zdokumentovat přes 100 dříve neznámých archeologických staveb – výrazně více, než 26 zaznamenaných v 80. letech minulého století. Tento posun mění naše chápání společenské organizace, stavebních technik i regionálního významu kultury Chachapoya. Objevy jsou výsledkem rozsáhlého projektu WMF v Peru v letech 2022–2024, který spojil terénní průzkumy, vykopávky, restaurátorské práce i špičkové metody digitální dokumentace.
Komplex Gran Pajatén leží v srdci Národního parku Río Abiseo, zapsaného na seznamu UNESCO jako místo mimořádné přírodní i kulturní hodnoty.
WMF využil nejmodernější technologie – letecký a pozemní LiDAR sken, fotogrammetrii, podrobný topografický průzkum a tzv. technomorfologickou analýzu – díky nimž vznikla historicky nejpřesnější mapa celého komplexu. Vědci tak mohli doslova „nahlédnout pod koruny stromů“, bez jediného zásahu do přírody, a přesně zkoumat stavební techniky, uspořádání sídla i vztah k okolní krajině.
Podle archeologických nálezů byla oblast Gran Pajatén osídlena už ve 14. století, přičemž vrstvy půdy naznačují dokonce ještě starší aktivity. Objev blízké sítě předkolumbovských stezek, propojujících Gran Pajatén s místy jako La Playa, Papayas nebo Los Pinchudos, naznačuje dobře strukturovaný a hierarchicky uspořádaný celek.
„Tento objev zásadně rozšiřuje naše znalosti o Gran Pajatén a vyvolává nové otázky o roli této lokality v širším světě Chachapoyů. Máme důkazy, že nešlo o izolovaný komplex, ale součást propojené sítě sídel z různých epoch,“ říká Juan Pablo de la Puente Brunke, výkonný ředitel WMF v Peru.
Bénédicte de Montlaur, prezidentka a generální ředitelka World Monuments Fund, dodává: „To, co činí tento okamžik mimořádným, není jen rozsah objevu, ale také to, jak jsme k němu dospěli. Pokročilé technologie nám umožnily vytvořit unikátní vizuální i vědeckou dokumentaci, která přibližuje Gran Pajatén dnešnímu světu a přitom respektuje křehkost samotného místa. Přestože je většina lokality běžným návštěvníkům nepřístupná, digitální nástroje nám umožní sdílet její příběh a krásu široké veřejnosti.“
