Tým archeologů učinil u japonského pobřeží fascinující nález. Pod mořskou hladinou zde odpočívá tisíce let stará stavba, která svým tvarem nápadně připomíná egyptské pyramidy – jen s tím rozdílem, že se nachází ukrytá v hlubinách Tichého oceánu. Výzkum této pyramidy přináší nové otázky o dávných civilizacích, které mohly existovat mnohem dříve, než jsme si dosud mysleli.
Pyramida měří 27 metrů na výšku a její základna dosahuje šířky 90 stop. Leží poblíž souostroví Rjúkjú v hloubce zhruba 25 metrů. Právě zde byla tato tajemná stavba, známá jako Yonagunský monument, poprvé zaznamenána v roce 1986 potápěčem Kihachirem Aratakem, který objevil rozsáhlou skalní formaci s nápadně pravidelnými tvary.
Struktura pyramidy se vyznačuje ostrými schody, rovnými terasami, megality, oblouky i rytinami. Vše nasvědčuje tomu, že se nejedná o pouhý produkt přírody, ale zřejmě o promyšlený lidský projekt. Známý badatel Graham Hancock přirovnává význam Yonaguni ke světoznámému Göbekli Tepe v Turecku: „Pokud opravdu vznikla před více než 10 000 lety, mohla by nás donutit zcela přepsat lidskou historii.“
Tajemství japonské pyramidy: Větší a starší než ty egyptské?
Monument Yonaguni, kterému se někdy přezdívá „japonská Atlantis“, stále čeká na rozluštění. Mnoho badatelů se domnívá, že její existence ukazuje na dosud neznámou kulturu, která žila dávno před ostatními známými civilizacemi Země. Takové objevy by výrazně proměnily naše vidění počátků lidského společenství.
Mořský geolog Masaaki Kimura označuje Yonaguni za umělé dílo vytvořené před více než 10 000 lety prehistorickou civilizací, která záhadně zmizela. Jiní odborníci však namítají, že jde o přirozenou geologickou formaci, vzniklou erozí, vulkanickou aktivitou a pohybem tektonických desek.
Dvě hlavní teorie: Kdo postavil podvodní pyramidu?
Kolem tohoto monumentu se točí dvě dominantní hypotézy, přičemž každá přináší zcela jiné vysvětlení jeho záhadného původu.
Přírodní proces
Podle mnoha geologů je Yonaguni výsledkem působení přírodních sil: zemětřesení, proudů a dlouhodobých erozních procesů. Pravidelné stěny a terasy by tak mohly vzniknout bez lidského zásahu, zejména v prostředí aktivních podmořských oblastí. Podle této teorie jde prostě o šťastnou shodu okolností a práce přírody.
Lidský zásah pod mořskou hladinou
Profesor Kimura však přináší hypotézu, že jde o lidské dílo staré přes 10 000 let, které mohla pohltit stoupající hladina moří při tání ledovců. Pokud by se to potvrdilo, šlo by o stopu nejstarší známé civilizace na Zemi.
Fakt, že zde zatím nebyly nalezeny žádné artefakty, které by lidský původ nepochybně potvrdily, nechává prostor dalším spekulacím. Přesto Yonagunský monument zůstává magnetem nejen pro vědce, ale i potápěče a dobrodruhy z celého světa, včetně těch z Česka, kteří sem každoročně vyrážejí za zážitky i odpověďmi.
