Neolitické matky darovaly svým dětem náhrdelníky: ze psích zubů

Průlomový archeologický objev v Německu přináší světlo na rituály pohřbívání a život žen a dětí v době šňůrové keramiky. Zjistěte, proč byly psí zuby cennější než zlato a jak tyto šperky měnily vztahy v pravěké společnosti.

Spread the love

Výjimečný archeologický objev v Německu přináší nový pohled na pohřební rituály a každodenní život v pozdním neolitu

  • Blíží se k Zemi: kometa roku 2025, která fascinuje i české vědce
  • Potvrzeno NASA: Proč jsme dosud nenašli život na Marsu?

Během výstavby nové elektrické přípojky východně od Drážďan byl objeven jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů poslední dekády: několik hrobů žen a malých dětí starých téměř 4 500 let. Práce na vysokonapěťovém vedení poblíž Krauschwitzu, jen několik kilometrů od hranic s Českem, nečekaně otevřely okno do prehistorie a spletitých vztahů tehdejších komunit.

Lokalita leží asi 85 km severovýchodně od Drážďan a je součástí několika monitorovaných nalezišť pod záštitou Zemského úřadu pro památkovou péči a archeologii v Sasku-Anhaltsku. Série odkryvů podél koridoru vedení SuedOstLink (169 km) už přinesla řadu pozoruhodných nálezů, žádný ale nebyl tak unikátní.

Pohřební výbava a ostatky poskytují klíčový vhled pro experty – zejména v oblasti vztahů mezi pohlavími, postavení žen a způsobu péče o děti ve společnosti pozdního neolitu, známé jako kultura šňůrové keramiky. Výzkum postupně mění pohled na život a hodnoty dávných evropských komunit.

Poklad šňůrové keramiky: šperky z psích zubů

Největší senzací jsou zbytky kožených tašek, jejichž organické části sice dávno podlehly času, ale zůstaly tu složité dekorace z provrtaných psích zubů. Ozdoby byly navlečeny do vzorů připomínajících taškovou střechu. Podle současných odhadů obsahovala každá taška až 350 zubů, často od psů podobných dnešním münsterlandům.

Vysoká řemeslná zručnost potřebná k vytvoření těchto artefaktů ukazuje, že jejich majitelky patřily mezi společenskou elitu. Poloha tašek v hrobě napovídá, že se nosily na přední straně trupu, snad jako druh vesty nebo náprsníku.

Odborníci právě díky těmto unikátním předmětům lépe chápou společenskou pozici žen i vývoj řemesel v tehdejší době. Přináší nám to neobvyklý pohled do dávného světa, kde ženy nebyly pouze matkami, ale i nositelkami prestiže a uznání.

Pravěké kolébky: obřadní i praktické „nosítka“

V některých hrobech byly nalezeny dětské kosti uvnitř nebo poblíž dámských tašek. Ve zvláštním případě byla jedna taška nalezena u ženy, která zemřela v těhotenství. To naznačuje, že tyto „nosítka“ byly osobní a nezděděné předměty, hluboce propojené s mateřskou rolí.

Lebky a končetiny nejmladších byly často zabaleny do textilií, kdysi jednoduchých šátků, na nichž byly vyšívány další psí zuby – především stoličky. Odborníci předpokládají ochrannou funkci pro novorozence. Tyto předměty měly zřejmě zároveň praktickou i rituální hodnotu.

Celý soubor nálezů ilustruje náročné životní podmínky onoho období a výjimečný respekt, jaký tehdejší lidé projevovali mrtvým. Kromě těchto tašek objevili archeologové i starší mohylové hrobky z období kultury Baalberg, datované ke čtvrtému tisíciletí př. n. l. – z doby raného neolitu.

Mohyly byly stavěny z lichoběžníkových dřevěných konstrukcí zakrytých sprašovou vrstvou. Opakované využití této oblasti jako pohřebiště ukazuje na pevný pocit sounáležitosti a úctu mezi obyvateli regionu. Výzkum bude pokračovat do konce července, na lokalitě zůstává dvacetičlenný tým. Vše cenné bude citlivě konzervováno a většina nálezů časem zamíří do muzeí, včetně těch pražských a brněnských.

Spread the love