Být bonusovým rodičem není zrovna jednoduchý úkol – na tom se shodnou jak odborníci, tak i ti, kteří tuto roli každý den žijí. Ať už se snažíte sebevíc, někdy sklouznete k chybám, které si často ani neuvědomujete. V tomto článku najdete přehled těch nejběžnějších, ale hlavně tipy, jak je zvládnout lépe a citlivěji – s ohledem na potřeby vás i vašich bonusových dětí.
Rodičovství „navíc“ v sobě nese mnoho otázek, o kterých se v české společnosti stále málo mluví. Co když si s dítětem svého partnera nerozumíte? Jak řešit žárlivost mezi dětmi, rodiči nebo sourozenci? Právě zde je prostor zúročit doporučení od zkušených psychologů i lidí, kteří bonusové rodiny znají z vlastní zkušenosti.
Podle psycholožky Charlotte Sanderové platí, že pokud se na situaci dokážete podívat očima dítěte, mnoho věcí se vyjasní. „Pokud dítě říká něco ošklivého, zkuste to otočit a odpovídejte laskavě. Společné hezké zážitky postupně vyváří nové pozitivní vzpomínky,“ vysvětlila Sanderová v rozhovoru pro Aftonbladet.
Myslete na dítě
Při konfliktech s bonusovým dítětem, kdy například dochází ke slovním útokům, je důležité myslet v první řadě na dítě. „To, kdo touto situací nejvíce trpí, je právě dítě. Je pro něj těžké, pokud cítí odmítnutí. Pokud nic nezměníte, zhorší se to,“ upozorňuje odbornice.
Nereagujte stejnou mincí. Zkuste na agresi nereagovat rozčilením, ale pokud to dokážete, spíše laskavostí či i trochou nadhledu. Vytvářejte společně nové pozitivní situace. Když přijde na řeč třeba s bývalým partnerem vašeho přítele nebo přítelkyně, dítě bude mít v sobě vzpomínky, že jste pro něj byli důležití a fajn.
Rozepře s bonusovým dítětem ale není potřeba zametat pod koberec. Někdy pomůže otevřít téma s někým z okolí – třeba s terapeutem, nebo i upřímným rozhovorem s partnerem. I vaše emoce jsou důležité a mohou najít pochopení u dospělých.
5 nejčastějších chyb bonusových rodičů – a jak na to jinak
Zde uvádím pět chyb, které bonusoví rodiče v Česku podle odborníků i zkušeností často opakují – a zároveň mé tipy, jak je zvládnout s větší lehkostí:
- Nevytvářejte odstup
Nebojte se vnést do vztahu nové hezké momenty, třeba i maličkostí. Pokud je dítě ještě malé a nemluvíte spolu otevřeně, projevte zájem a podporu gesty – nabídněte pomoc, zahrajte si společně, nebo třeba upřímně pochvalte.
- Nepředpokládejte okamžitou idylku
Zvlášť když jste zamilovaní až po uši – k rodiči dítěte – je jednoduché nadšeně chtít harmonickou rodinu hned. Držte se při zemi. Skutečné pouto a důvěra chtějí čas, někdy i roky. Respektujte své i dětské tempo.
- Nezapomínejte na čas mezi rodičem a dítětem
Experti často radí: dopřejte dítěti chvíle jen s jeho rodičem. Dokážete tím, že pro vás není konkurentem, ale součástí nového celku. V Česku je to téma, o kterém se otevřeně mluví stále málo – přitom právě tyto společné chvilky nesmírně uzdravují vztahy.
- Nebírejte si konflikty osobně
Asi každého zamrzí, když na něj dítě křičí, odmítá nebo provokuje. Většinou to ale není o vás: dítě řeší nové uspořádání, ztrátu a zmatky. Zkuste zachovat klid, neobviňujte sebe ani dítě. Udělejte krok zpět a počítejte s tím, že citlivost a čas pomůžou víc než hádky.
- Nezanedbávejte komunikaci
S partnerem buďte jednotní – domluvte si třeba „tajný signál“, kdy je čas přenechat řešení věci rodiči dítěte. Plánujte strategii předem a nebojte se pomoc vyhledat, pokud ji potřebujete – v Česku dnes už najdete vhodné rodinné poradny ve větších městech i online.
Zkuste se na bonusovou rodičovskou roli dívat s nadhledem a otevřeností. Nehledejte dokonalost, ale vlastní cestu – ta je vždy o pár opravdových náhodách, hezkých momentech a každodenní ochotě hledat společný jazyk. To platí v Praze, Brně i v Chebu.
