Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) identifikoval jasný signál vycházející z doby před přibližně 13 miliardami let, kdy byl vesmír teprve 730 milionů let starý. Tento objev překvapil vědeckou komunitu. S využitím Jamesova Webova teleskopu (JWST) astronomové potvrdili existenci nejstarší supernovy, která byla dosud pozorována, spojené s neobvyklým výbuchem gama záření. Zjistili, že primitivní kosmos mohl být mnohem podobnější současnému stavu, než se dříve předpokládalo.
Objev GRB 250314A
Událost, označená jako GRB 250314A, byla poprvé detekována v březnu 2025 jako intenzivní výbuch gama záření, jenž patří mezi nejenergičtější jevy ve vesmíru. Krátce poté James Webb provedl podrobné pozorování a potvrdil, že původem signálu byla hmotná hvězda, která explodovala, když vesmír dosáhl pouhých 5 % své současné věkové velikosti.
Výsledky byly publikovány ve dvou článcích v odborném časopise Astronomy and Astrophysics Letters, které vedli výzkumníci Andrew Levan z Radboudovy univerzity v Nizozemsku a Bertrand Cordier z CEA Paris-Saclay ve Francii.
„Jenom Webb dokázal přímo ukázat, že toto světlo vycházelo ze supernovy – kolapsu hmotné hvězdy,“ uvedl Andrew Levan.
Nový rekord v pozorování
Předchozí rekord, který teleskop držel, náležel supernově pozorované přibližně 1,8 miliardy let po Velkém třesku. Nová detekce tento rekord překonává s širokou rezervou.
Interesantní nálezy
Dalším pozoruhodným aspektem nebyla pouze věk exploze, ale také její fyzikální charakteristiky. Astronomové očekávali, že hvězdy z období reionizace – časy, kdy prvotní galaxie začaly osvětlovat vesmír – by měly chemické složení dosti odlišné od dnešních hvězd, obsahovaly méně těžkých prvků a měly by mít odlišné exploze.
Tento předpoklad však byl vyvrácen: spektrální data získaná Jamesem Webbem ukázala přesný opak. „Přišli jsme s otevřenou myslí. A Webb nám dokazuje, že tato supernova vypadá přesně jako moderní supernovy,“ uvedl Nial Tanvir, profesor na Univerzitě v Leicesteru a spoluautor studie.
Vědecký význam nálezu
Odkrytí naznačuje, že hmotné hvězdy schopné produkovat supernovy podobné těm dnešním existovaly již velmi brzy v historii vesmíru, čímž jsou popřeny modely předpokládající pomalejší a postupnější evoluční proces. Skutečnost, že supernova je spojena s dlouhotrvajícím výbuchem gama záření, činí pozorování ještě cennějším.
Také činnost dlouhotrvajících GRB funguje jako opravdové „kosmické majáky“, které vědcům umožňují zkoumat jednotlivé hvězdy i v extrémně vzdálených a slabých galaxiích. „Dlouhotrvající GRB jsou mocnými nástroji pro prozkoumání primitivního vesmíru, protože jsou přímo spjaty se zrozením a smrtí hvězd,“ vysvětlují Levan a jeho spoluautoři v publikovaném článku.
Podle výzkumníků existuje pouze několik desítek záznamů o explozích tohoto typu, které se odehrály v prvním miliardě let po Velkém třesku za více než půl století astronomických pozorování. Objev nejenže stanovuje nový rekord v pozorování, ale také vyvolává zásadní otázky o formování prvotních hvězd, produkci chemických prvků a evoluci galaxií.
Pokud tedy „moderní“ supernovy docházely již v okamžiku, kdy vesmír teprve začínal, naznačuje to, že základní fyzikální procesy potřebné k formování kosmu se objevily mnohem dříve, než se dříve myslelo.
