První důkaz o příchodu lidí do Evropy: Co nám odkrývá naleziště Korolevo
Neuvěřitelný objev z posledních měsíců rozhýbal archeologickou scénu nejen v Česku, ale i po celé Evropě. Tým vědců pod vedením Romana Garby z Archeologického ústavu Akademie věd ČR datoval artefakty z ukrajinského naleziště Korolevo na západě země do stáří 1,4 milionu let. To z nich činí nejstarší prokazatelně datované nástroje ve střední a východní Evropě a možná přepisují učebnice dějin osidlování našeho kontinentu.
Co přesně objevili a proč je to tak zásadní?
O nálezech z Koroleva se píše v aktuálním vydání prestižního vědeckého časopisu Nature. Právě tam byla poprvé bezpochyby potvrzena přítomnost hominidů (našich předků) v Evropě v tomto raném období. Podle všeho se tehdejší lidé vydali na západ z východu – a tento “středoevropský most” teď konečně dokládají konkrétní důkazy.
Jak vědci stáří nálezů určili?
Určit přesné stáří podobných nálezů bývá oříšek. Tentokrát však výzkumníci použili špičkovou metodu měření rozpadu radionuklidů v okolních sedimentech, kde byly nástroje uloženy. Jde o způsob, kterým lze zjistit, jak dlouho byly vrstvy geologicky odděleny od povrchu – podobně, jako když archeologové na Pálavě využívají radioaktivní uhlík, zde však šlo o ještě starší materiály.
Korolevo: klíčové místo pro osidlování Evropy
- Naleziště na západní Ukrajině je jedním z nejsevernějších míst s takto starými nálezy v celé Eurasii.
- Místní paleolitické nástroje odborníci zkoumají už od 70. let, ale až nyní známe přesné stáří těchto artefaktů.
- Korolevo leží mezi oblastmi, kde už dříve archeologové potvrdili přítomnost pravěkých lidí – konkrétně v Kavkaze (cca 1,8 mil. let) a jihozápadní Evropě (cca 1,2 mil. let).
Jaké otázky objev zodpovídá (a které nechává otevřené)?
Archeologové dlouho spekulovali, zda předci dnešních lidí přišli do Evropy ze západu, jihu nebo spíš z východu. Právě objevy v Korolevu podporují myšlenku, že kontinent byl kolonizován z východu na západ. Navíc se zdá, že hominidé využívali teplých období mezi dobami ledovými (tzv. interglaciály), aby se posouvali do severnějších oblastí – tedy například právě na území západní Ukrajiny.
Co si z nálezu můžeme odnést my v Česku?
Možná vás to překvapí, ale česká archeologie byla ve výzkumu klíčová: Roman Garba a jeho tým z Akademie věd spolupracovali s ukrajinskými kolegy na místě i při laboratorních analýzách. Přestože jsou česká paleolitická naleziště (jako mikulovská jeskyně Pekárna nebo jeskyně Šipka) “mladší”, objev z Koroleva ukazuje, že naše území se už před statisíci lety nacházelo na trase pravěkých migrantů.
Co bude dál? Praktické dopady a fascinující možnosti
- Nová měření pomohou přehodnotit i stáří ostatních evropských nalezišť.
- Lepší chápání migrací raných lidí může ovlivnit vše od školních učebnic po popularizaci archeologie v dokumentech ČT.
- Pokud plánujete letní dovolenou na západní Ukrajině, zkuste se o historii Koroleva informovat více — čeká vás region s mimořádným významem pro celou Evropu.
Zajímá vás pravěk na našem území hlubšími souvislostmi? Sledujte další novinky a sdílejte tento článek s přáteli — možná je překvapí, kolik evropské historie se “psalo” na dohled od našich hranic.
