Houbový mikroorganismus Cladosporium sphaerospermum je známý svou melaninovou pigmentací, která mu dodává charakteristickou černou barvu. Tato pigmentace je považována za důvod, proč je schopen absorbovat radiaci a přetvářet ji na chemickou energii. Tento proces, nazývaný «radiosyntéza», je obdobou fotosyntézy u rostlin, pouze s tím rozdílem, že „potravou“ je radiace místo světla.
Podle recentních zpráv byl houbový mikroorganismus nalezen, jak se aktivně vyvíjí na stěnách poškozeného reaktoru, a to i na místech, která byla považována za neobyvatelná kvůli vysoké úrovni radiace. Zjistilo se, že jeho kmeny přetvářejí gama paprsky, což je nejnebezpečnější typ radiace vycházející z jaderných explozí, na chemickou energii, podobně jako to činí běžné rostliny při fotosyntéze.
Ve vědeckých laboratořích byl tento druh pěstován v podmínkách radioaktivity a bylo zjištěno, že se vyvíjí rychleji než v nepřítomnosti radiace. To naznačuje, že houba neprospívá jen v prostředí s vysokou úrovní radiace, ale může naopak v těchto podmínkách prosperovat.
Možnosti využití pro ochranu před radiací
Schopnost této houby absorbovat a potenciálně přetvářet radiaci na energii vzbudila zájem vědců o její možné využití jako „biologické štítu“ proti radiaci. Bylo navrženo, že poměrně tenká „slupka“ z této houby, o tloušťce přibližně 21 cm, by mohla neutralizovat většinu kosmické radiace, což představuje zajímavou variantu pro budoucí mise na planety jako Mars. Pokud by tato slupka byla smíchána s půdními materiály, mohla by stačit štít o tloušťce pouze 9 cm.
Vědci z NASA zkoumali, jak vyrobit „cihly“ z této houby, aby ochránili základny na Měsíci nebo Marsu před kosmickou radiací, mnohem efektivněji než těžké olověné štíty.
Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) tato houba rostla 21krát rychleji, když byla vystavena vesmírné radiaci a zabránila velkému množství této radiace proniknout na jiná místa, což z ní činí vážného kandidáta na ochranu astronautů.
Vliv na vědecké studie a bioremediaci
Tato schopnost blokovat radiaci by mohla zásadně změnit pohled vědců na tuto problematiku, když testy ukázaly, že C. sphaerospermum zachytává a neutralizuje radioaktivní částice, jak uvádí studie publikována v PLOS One. Dále výzkum otevírá nové cesty pro bioremediaci rádioaktivně kontaminovaných oblastí na Zemi, jelikož se teoreticky předpokládá, že houby jako C. sphaerospermum by mohly přispět k „čištění“ prostředí považovaných za nebezpečné.
První zprávy o „radiotropních“ houbách v Černobylu se datují do konce 90. let minulého století, kdy bioložka Nelli Zhdanova objevila černou plíseň na stěnách, potrubích a kovových površích uvnitř reaktoru.
Současný stav výzkumu
Nicméně radiosyntéza zůstává teoretickým modelem, jelikož dosud neexistuje definitvní důkaz, že by houby uchovávaly energii stejným způsobem jako rostliny při fotosyntéze. I když některé kmeny rostou rychleji za radiace, nemusí to naznačovat, že „konzumují“ pouze radiaci, ale může to znamenat, že mají větší odolnost nebo se možná dostávají do výhodných podmínek při snížené konkurenci v extrémně nehostinném prostředí Černobylu.
Existence „radiotropní“ houby zásadně mění naše chápání hranic života. Demonstruje, že organismy mohou být schopny adaptovat se na extrémní a zdánlivě smrtelné podmínky, a dokonce je mohou využít. To otevírá nadějné perspektivy pro přehodnocení vědeckých hypotéz o životě. Spolu s dalšími relevantními objevy se posiluje názor, že život může existovat i v extrémních, dokonce radiologicky nehostinných prostředích, možná i mimo naši planetu.
