Debata o spotřebě masa a jejím dopadu na životní prostředí znovu získává na aktuálnosti. Přestože vědecká komunita i ekologické organizace dlouhodobě upozorňují na znepokojivý nárůst emisí skleníkových plynů spojených s produkcí masa, čísla dokazují pravý opak očekávaného trendu – výroba i spotřeba v Česku i ve světě rostou.
Proč je produkce masa problém pro klima?
Současná zemědělská praxe je zodpovědná za významnou část globálních emisí. Chov dobytka představuje složitý řetězec, v jehož průběhu vznikají nejen skleníkové plyny ze zažívání zvířat, ale také emise z výroby krmiv, přepravy a zpracování masa. Experti z Masarykovy univerzity i Karlovy univerzity se dlouhodobě shodují, že právě snížení masové produkce je klíčem ke zpomalení klimatické změny.
Kdo opravdu financuje masný průmysl?
Překvapivá skutečnost, na kterou upozornila aktuální zpráva organizace Feedback: hlavním motorem růstu masného průmyslu nejsou jen producenti, ale i zahraniční a domácí banky a investiční fondy. V letech 2020–2024 podle analýz proudilo k největším společnostem masného průmyslu neuvěřitelných 77 miliard dolarů (cca 1,8 bilionu Kč) – a to nejen ze zahraničí, ale i českých finančních domů. Pokud si myslíte, že vaše peníze v ČSOB, Komerční bance nebo Raiffeisen nemají s masem nic společného, možná vás realita překvapí. Mezinárodní jména jako Bank of America, Barclays či JPMorgan Chase ve financování výrazně dominují, ale řada tuzemských bank je v investičních portfoliích zahrnuta také. Kromě bank podporují masnou produkci rovněž globální fondy typu BlackRock nebo Vanguard.
Zdanění masa: efektivní řešení, nebo další zátěž pro spotřebitele?
Zkušenosti z Německa i Rakouska ukazují, že samotná osvěta často nestačí. Proto přišel německý ministr zdravotnictví s návrhem zdanit maso – jednak kvůli omezení spotřeby, jednak jako způsob, jak peníze využít na podporu udržitelnějších zemědělských praxí. Podobnou debatu nyní otevřel i český ministr zemědělství. Cílem není trestat milovníky grilování, ale motivačně směřovat veřejnost k vyváženější a ohleduplnější konzumaci.
Praktické rady, jak můžete (i v Česku) snížit svou uhlíkovou stopu
- Vyzkoušejte některé dny v týdnu bez masa – trend „bezmasých pondělků“ už je běžnou součástí školních jídelen nebo podnikových kantýn.
- Nakupujte maso a mléčné výrobky od lokálních farmářů, například na trzích v Holešovicích nebo na „Pražské tržnici“.
- Pokud si maso dopřáváte, vybírejte menší porce, ale kvalitnější kousky s certifikací „bio“ nebo „ekofarma“ – například od značek Česká farma, Steinhauser nebo Farma Kozí hrádek.
- Podporujte restaurace a bistra, které pracují s lokálními surovinami a mají transparentní přístup ke svým dodavatelům (v Praze například Eska, v Brně SKØG).
Co čeká Česko do roku 2036?
Podle cíle z Paříže musí země EU včetně České republiky snížit emise ze živočišné výroby o 61 % do roku 2036. V praxi to znamená menší stáda, důraz na rostlinné bílkoviny a investice do technologií. S trochou nadsázky: pokud chceme, aby naše vnoučata v roce 2050 dýchala čistý vzduch a viděla stromy na Šumavě, je teď čas začít měnit svoje zvyky – od talíře až po volbu, kde máme svůj účet v bance.
Závěr
Jestli se skutečně dočkáme daně z masa i v Česku, ukáže čas. Dokonale však platí staré lidové pořekadlo: „Kdo šetří, (sobě) šetří přírodu.“ Každý z nás má možnost ovlivnit, co a od koho podporuje. Volba je na vás.
