Podle nového výzkumu 1 % nejbohatších přispívá k extrémním vlnám horka 26krát víc, než je světový průměr
- 1 % nejbohatších lidí světa vypouští tolik emisí jako 66 % těch nejchudších
- Česko produkuje až několikanásobně víc CO2 než nejméně rozvinuté státy
Tohle tuší většina z nás už léta, ale dnes máme v rukou nevyvratitelný důkaz. Zatímco starší studie The Great Carbon Divide ukazovaly prstem na elity coby největší znečišťovatele planety, v roce 2025 jejich zodpovědnost potvrdil i nejnovější výzkum zveřejněný v renomovaném Nature Climate Change.
Výzkumný tým vedený Sarah Schöngartovou z Curyšského technologického institutu tentokrát podrobně spočítal, jak se ekonomická nerovnost proměňuje ve změny klimatu. Jasný závěr: nejbohatších 10 procent obyvatel Země stojí za dvěma třetinami oteplení od roku 1990 – a s tím i za stále častějšími vlnami horka či suchy.
Analýza detailně sleduje, kolik k extrémnímu počasí přispívají tyto nejbohatší skupiny. Zjištění je alarmující: 1 % nejbohatších lidí způsobilo 26krát víc extrémů v měsíčních teplotách než celosvětový průměr a v případě sucha v Amazonii dokonce 17krát víc.
Tento nový pohled ukazuje, jak nerovnosti v příjmech a životním stylu přímo ovlivňují nejen klima samotné, ale hlavně jeho nespravedlivé dopady. Dopady jsou nejhorší v tropických oblastech jako Amazonie, jihovýchodní Asie nebo jižní Afrika – tedy v regionech, které mají historicky na svědomí minimální podíl emisí.
„Extrémní dopady nejsou jen výsledkem anonymních světových emisí. Můžeme je jasně spojit s každodenními rozhodnutími, investicemi i životním stylem, který jde ruku v ruce s bohatstvím – potvrzuje Schöngartová. – Bohatí znečišťovatelé hrají klíčovou roli v nárůstu klimatických extrémů, což dává obrovský smysl pro zavádění klimatických politik, které cílí přímo na jejich emise.“
Unikátní model kombinující ekonomická data a klimatické simulace umožnil týmu Schöngartové přesně vysledovat, jak různé vrstvy planetární společnosti přispívají ke konkrétním druhům extrémů. Například emise 10 % nejbohatších Američanů a Číňanů vedly k 2–3násobnému nárůstu vln horka v nejzranitelnějších regionech světa.
„Kdybychom po celém světě vypouštěli emise jako polovina nejchudších, od roku 1990 by byl nárůst teplot zanedbatelný,“ přidává spoluautor Carl-Friedrich Schleussner. „Narovnat tuto disproporci je klíčem k férové a účinné klimatické akci.“
Studie podtrhuje nejen důležitost omezení spotřeby, ale také investičních toků. Často zapomínáme, že finanční investice nejbohatších ve skutečnosti produkují obrovské množství emisí. Autoři proto otevřeně říkají: zaměřit se na investice elit by mohlo mít dalekosáhlý klimatický efekt.
„Nejde o akademickou debatu – dnešní klimatická krize má reálné dopady na celé komunity,“ upozorňuje Schleussner. „Pokud v klimatické politice pomineme nejbohatší jednotlivce, přicházíme o jednu z nejúčinnějších pák, jak omezit budoucí škody.“
Co teď? Výzkum navrhuje, aby se právě tyto závěry staly impulsem k razantnějším a progresivnějším nástrojům, které budou cílit na elity. Zároveň by to mohlo zvýšit celospolečenskou podporu klimatických opatření. A co je nejdůležitější – zásadně posunout zodpovědnost tam, kde vzniká: tedy na ty, kteří skutečně nejvíce škodí. Bez férových pravidel totiž planeta víc klimatických extrémů jednoduše neunese. Pokud chceme spravedlivý a odolný svět i pro naše děti, je nejvyšší čas začít konat.
