Lenost: balzám pro duševní zdraví a pozornost

Vědecké studie potvrzují, že pauzy a nicnedělání prospívají kreativitě, myšlení i duši. Zjistěte, jak může zdravá lenost zlepšit vaše rozhodování i psychickou pohodu.

Spread the love

Vědci potvrzují – nicnedělání podporuje myšlení, kreativitu i správná rozhodnutí

Lenost a nuda – často vnímané jako znak neproduktivnosti nebo dokonce slabosti – dnes dostávají díky vědě zcela nový význam. Zapomeňte na staré předsudky, že „veřejná lenost“ je vždycky zlo. Ukazuje se, že v určitém smyslu pro nás může být tím nejlepším lékem.

Co přináší nuda a nicnedělání?

  • Odpočinek pro mozek – Nechat myšlenky volně plynout dává mozku šanci spojovat nápady novým způsobem.
  • Podpora kreativity – Mnohé studie dokazují, že nejkreativnější nápady přicházejí právě v době, kdy nic konkrétního neděláme.
  • Lepší rozhodování – Pauzy na „nedělání“ nám pomáhají ujasnit si priority i životní směrování.
  • Trénink vytrvalosti – Pravidelné zařazení klidových okamžiků může zvýšit naši schopnost soustředit se později na to podstatné.

Co na to odborníci?

Andrew Smart, jehož knihu „Umění a věda nicnedělání“ dnes citují experti z celého světa, tvrdí: nuda je pro naši mysl nezbytná. Podle jeho výzkumů právě chvíle, kdy se „nic neděje“, spouští v mozku kreativní procesy, které by jinak zůstaly skryté. Smart, který aktuálně působí ve výzkumném týmu Google v oblasti umělé inteligence, říká jasně: multitasking je zabiják kreativity.

Vědci z Masarykovy univerzity i Karlovky často zmiňují tzv. „potřebu kognice“ – ne každý se nudí stejně často. Lidé s vyšším IQ mají často potřebu hlouběji přemýšlet, proto častěji využívají nudu k rozvoji vlastních myšlenek, a nevyhýbají se diskusím nebo brainstormingu – třeba i v kavárnách ve Vinohradech nebo v coworkingu v Brně.

Co nám odhalil výzkum mozku?

V roce 2001 přinesla moderní neurověda zásadní zjištění: když bdíme a neděláme nic konkrétního, mozek je ve skutečnosti extrémně aktivní. Pomocí pokročilého zobrazování se podařilo odhalit, že v klidových stavech se aktivuje tzv. výchozí síť mozku – jakási „brněnská D1“ pro myšlenky, kde proudí nápady a řešení.

Lenost = selhání? Moderní pohled je jiný

Jack Lewis, autor knihy „Věda o hříchu“, upozorňuje, že lenost – do jisté míry – má evoluční význam. Z neurovědeckého hlediska je spojena s oblastmi mozku, které řídí rozhodování a motivaci. Jinými slovy, když někdy „zlenivíte“, může to být zdravé a přínosné.

Proč je zdravé občas vypnout?

  • Lepší pozornost a soustředění – po nudné chvíli často přichází období zvýšené koncentrace.
  • Vyšší osobní spokojenost – nuda nás učí samostatnosti a schopnosti zvládat stres či nejistotu.
  • Méně vyhoření – pravidelný odpočinek snižuje riziko ztráty energie a motivace. Ano, i workoholici z pražských startupů si zaslouží “den pro sebe”.

Tipy na trénink zdravé lenosti:

  1. Dejte si půlhodinu týdně bez mobilu, televize a internetu – třeba v Riegrových sadech.
  2. Naučte se chvíli posedět „jen tak“, ideálně na místě, kde vám je dobře – pražské kavárny jsou na to skoro vědecky ověřené.
  3. Zkuste krátkou procházku – bez sluchátek a podcastů, a sledujte vlastní myšlenky.

Věděli jste?

Podle nového průzkumu Národního ústavu duševního zdraví až 72 % Čechů zažívá během týdne momenty, kdy „nic nedělají“. Právě tehdy přichází nejlepší nápady – ať už vymýšlíte nový byznys, nebo jen plánujete víkendový výlet na Šumavu.

Závěr: Lenost nemusí být nepřítel

Pokud si občas dáte pauzu a dopřejete si ničím nerušený odpočinek, děláte pro své duševní zdraví a kreativitu to nejlepší. Zkuste někdy vypnout a dát mozku šanci pracovat „na pozadí“ – možná budete sami překvapeni, kam vás to dovede.

Spread the love