Ovzduší v Evropě za posledních dvacet let prošlo velkou proměnou. Díky aktivním opatřením v oblasti dopravy i průmyslu je vzduch čistší, než byl začátkem století. Ale i když se křivky měření obracejí k lepšímu, většina Evropanů je stále denně vystavena škodlivinám nad hranicí, kterou stanovuje Světová zdravotnická organizace. Pokud chcete konkrétní příklad, nemusíte chodit daleko – stačí se projít po centru Prahy.
Evropa dýchá čistěji… ale zdravější není
Na papíře to vypadá skvěle – průměrné hodnoty prachových částic (PM2,5 a PM10), ozónu i oxidu dusičitého (NO2) většinou klesají. Podrobná studie týmu z barcelonského ISGlobal ale upozornila, že pozitivní trendy zůstávají ve stínu jednoho tvrdého faktu: 98 % obyvatel Evropy žije tam, kde jsou škodliviny ve vzduchu stále nad limitem WHO.
Výzkum sledoval data ze 1400 evropských regionů, kam spadá přibližně 543 milionů lidí. To mluví samo za sebe. Největší zlepšení zaznamenaly země západní a severní Evropy, ale střední a jižní část kontinentu má stále problém hlavně s jemným prachem a ozónem.
- Particuly PM2,5 – nadlimitní hodnoty dýchá 98,1 % lidí
- PM10 – překračováno u 80,15 % populace
- Oxid dusičitý (NO2) – 86,34 % obyvatel Evropy
Pokles má však i své výjimky. Třeba ozón v jižní Evropě naopak roste — za poslední dekádu stoupl v průměru o 0,58 % ročně. Zatímco se v Helsinkách můžete konečně nadechnout, na ulicích Madridu nebo Říma to není tak růžové.
Jak to vypadá v srdci Česka? Pražské reality
Přestože máme tendenci hledět na mapy znečištění s odstupem, měření z letošního jara přímo v ulicích Prahy tenhle odstup neumožňuje. Dobrovolníci ze spolku Senzorvzduchu ve spolupráci s německou Deutsche Umwelthilfe použili špičkové detektory koncentrace ultrajemných částic a oxidu dusičitého.
Výsledky? Například v ulicích Ječná, Mezibranská nebo V Holešovičkách hodnoty opakovaně překročily nejen limity WHO, ale v některých hodinách i doporučení Evropské unie. To nejsou hodnoty, které by vám doporučil lékař.
Co mohou udělat jednotlivci a města?
Možná si říkáte: „Co s tím mohu udělat já?” Pravda, změnit situaci za celý kontinent není v rukou jednotlivce. Ale pár kroků má smysl i v kontextu českých měst:
- Volte MHD nebo kolo místo auta, zvlášť v centru města
- Sledujte mobilní aplikace, které ukazují kvalitu vzduchu ve vašem okolí – například Naše ovzduší nebo Sensor Komunita
- Podporujte městské zelené projekty a sázení stromů
- Upozorňujte místní zastupitelství na znečištění v okolí škol a zdravotnických zařízení
Rychlý „wow“ fakt: Proč na tom záleží?
Kvalita vzduchu není abstraktní číslo. Jemné částice (PM) pronikají až do krevního oběhu a působí záněty, zvyšují riziko infarktu nebo astmatu. Dlouhodobé vystavení znečištění může zkrátit život i o několik let. Evropská data napovídají: zdravější Česko začíná u čistšího vzduchu – nejen na venkově, ale hlavně ve městech.
Sdílejte tento článek — každý krok směrem k čistějším ulicím se počítá. A příště když budete přemýšlet, kudy povedete procházku, zapněte raději aplikaci na sledování ovzduší.
