Diskuse o ochraně klimatu bývala u nás hlavně o autech a uhlí. Jenže podle posledních zjištění je „neviditelným slonem v místnosti“ zemědělství – a zvlášť živočišná výroba. Právě ta má na klima dopad větší, než si většina z nás uvědomuje. Znamená to pro Čechy konec řízků a svíčkové?
Pokud máme věřit aktuálním datům, kraví stáda mají na svědomí víc emisí skleníkových plynů než celá doprava. Skupina významných světových investorů, která stojí za iniciativou FAIRR, proto vyzývá vlády – i tu českou – aby si konečně posvítily na emise v zemědělství. Není to zanedbatelné téma. O výzvě mluvil dokonce i bývalý generální tajemník OSN Pan Ki-mun, a na summitu COP28 v Praze se stala otázka zeleného zemědělství jedním z klíčových bodů programu.
Proč jsou krávy pod lupou?
Zemědělství generuje podle Mezinárodní agentury pro energii přibližně třetinu všech světových emisí. Největším „hříšníkem“ jsou přitom přežvýkavci, protože produkují obrovské množství metanu – plynu, který má až 25krát silnější dopad na oteplování planety než typický oxid uhličitý. Stačí se podívat na tradiční český venkov, kde se stáda krav a výroba mléka pořád drží velmi silně.
Pro představu: Pokud by světové emise ze živočišné výroby byly stát, stal by se třetím největším „znečišťovatelem“ hned po Číně a USA.
Investoři tlačí na vlády: Karty na stůl
- Lidé chtějí znát konkrétní plány a termíny pro snížení emisí ze zemědělství.
- Otevřenost v datech pomůže nejen investorům, ale i výrobcům a, samozřejmě, běžným spotřebitelům.
- Země jako Dánsko, Německo nebo i Rakousko už přijímají první kroky k omezení intenzivní živočišné výroby. Česká republika zatím spíš vyčkává.
Jak říká Jeremy Coller z FAIRR: „Emise z farem a z polí potřebujeme mít pod kontrolou stejně jako ty z komínů a výfuků.“ Právě jasná pravidla přivedou do českého zemědělství potřebné investice, a také zvýší důvěru v jeho udržitelný rozvoj. A to není malé téma – zemědělství uživí desítky tisíc rodin v regionech.
Budoucnost kuchyně: Hmyz, rostliny a méně steaků?
Možná už jste slyšeli o českém startupu Grig, který úspěšně vyrábí proteinové tyčinky ze cvrčků. To, co před časem znělo jako exotika určená pro pár hipsterů z Karlína, se rychle dostává i do supermarketů v krajích. Podobně roste obliba rostlinných náhražek masa – české firmy jako Semix nebo Country Life představují zajímavé alternativy pro ty, kteří chtějí „zpomalit“ svou uhlíkovou stopu.
Vědci i lékaři potvrzují, že omezení červeného masa a větší podíl lokální zeleniny mohou významně přispět k lepšímu zdraví – nejen klimatu. Nebojme se tedy vyzkoušet na příštím grilování třeba grilovaný sýr s domácím dresinkem a dát si guláš z hlívy místo klasického hovězího.
Co může udělat každý z nás?
- Zkuste aspoň jednou týdně vegetariánský oběd. V Praze i Brně najdete už dnes v restauracích širokou nabídku lokálních rostlinných jídel.
- Hledejte regionální potraviny a podporujte farmáře z vašeho okolí. Menší hospodářství často pracují ekologičtěji.
- Přemýšlejte, odkud pochází mléko, sýry a maso, které kupujete. Zkuste snížit spotřebu hovězího.
Není třeba dělat radikální změny přes noc. I drobná úprava jídelníčku má smysl. Konec řízků v české kuchyni rozhodně nehrozí, ale pestřejší strava prospívá nám i planetě.
Výzva pro další rok? Zjistěte, jak vypadá uhlíková stopa vašeho nákupu, a zkuste ji alespoň symbolicky snížit. Konec konců, klima se týká každého z nás – nejen ve chvíli, kdy sedíme za volantem.
