Ještě před pár lety byly rakouské silnice plné nápadných protestů. Členové hnutí Poslední generace se lepili k asfaltu, blokovali provoz ve Vídni i menších městech, a upozorňovali na naléhavost klimatické krize. Dnes, v roce 2025, však toto hnutí oznámilo konec své činnosti – podle nich už protesty nedávají smysl.
Protesty, které rozdělovaly společnost
Pokud jste v posledních letech jezdili po Rakousku autem, dost možná jste narazili na zácpu kvůli ekologickým demonstrantům. Lepení se k silnici, transparenty a nenápadné oranžové vesty – to byl častý obrázek v médiích i na sociálních sítích, dokonce i v sousední Praze se o akcích poslední generace mluvilo.
Podle oficiálního prohlášení organizace narazily protesty na odpor – a nejen politiků. Lidé na ulicích i za volanty častokrát reagovali na demonstranty podrážděně, někdy až násilně. „Zažili jsme výhrůžky, útoky, několik našich kolegů skončilo ve vazbě nebo dokonce ve vězení,“ přiznávají zástupci Poslední generace Rakousko.
Co vedlo k definitivnímu konci?
- Nedostatek podpory veřejnosti – Mnozí Rakušané viděli v blokádách hlavně komplikaci pro svůj každodenní život.
- Tvrdý postup úřadů – Policie i soudy zesílily postihy za blokace dopravy.
- Pocit marnosti – Politici podle aktivistů změny v klimatické legislativě neprosazují.
Nejde tedy jen o únavu. Z prohlášení organizátorů jasně vyplývá, že naděje na skutečný dopad odezněly: „V posledních dvou letech vláda selhala v klimatické agendě. Bez smysluplné reakce přestávají naše akce dávat smysl.“
Bude někdo pokračovat v boji?
Oficiálně Poslední generace končí – další protesty jejím jménem už neuvidíte ani v Rakousku, ani v okolních zemích. Samotní aktivisté ale připouštějí, že jednotlivci nebo nové skupiny mohou najít vlastní cestu. „Možná tímto uvolníme prostor něčemu novému,“ uzavřeli bývalí členové.
Jaký je vzkaz pro Českou republiku?
Pro mnoho Čechů byla rakouská Poslední generace synonymem pro radikální protesty. Teď, když se tento fenomén rozplynul, vyvstává otázka, co nám to říká o efektivitě občanských hnutí obecně. Ukazuje se, že i dobře míněná agitace může narazit na odpor, pokud veřejnost není připravená přijmout radikální metody.
Je tedy na čase zamyslet se: Jaké formy protestu mají v dnešní Evropě smysl? A nedává větší význam hledat dialog se společností místo konfrontace na ulici?
Pokud vás téma změny klimatu zajímá, sledujte české iniciativy, například Nadaci Partnerství nebo platformu Změna k lepšímu. Inspirace se ukrývá i u nás.
