Podle něj dělá současná doba z běžných lidských rysů – například stydlivosti – zdravotní problémy. To zásadně mění pohled na duševní zdraví.
06/08/2025 – 11:17 Aktualizováno: 06/08/2025 – 11:17
Známý psychiatr a specialista na duševní zdraví Dr. Jose Luis Marín byl hostem podcastu Nude Project, kde otevřeně promluvil o současných trendech v psychiatrii. Kriticky se vyjádřil k tomu, jak dnes chápeme a léčíme běžné lidské projevy. Upozornil také, jak snadno se vlastnosti jako stydlivost mění na diagnózy „sociální fobie“.
Dle Marína je takzvaná sociální fobie ve skutečnosti spíše trendem posledních desetiletí. Z něčeho, co byla dříve prostá osobnostní vlastnost, se stalo lékařské označení – a čím dál častěji i důvod nasazení léků. Právě tento směr prý výrazně podpořil farmaceutický průmysl v 90. letech, kdy se s rozšířením antidepresiv začalo i „hledáním“ nových poruch. „Sociální fobie znamená, že plachého člověka automaticky označíte za nemocného,“ říká Marín.
Otevřeně kritizoval i nárůst dalších psychiatrických diagnóz, jako je například porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nebo dokonce osamělost deklarovaná jako samostatná choroba. Podle Marína je často za těmito kategoriemi více byznys než reálný zájem o pacienta.
Zároveň upozornil, že i silné emoce – například smutek – jsou dnes někdy příliš rychle zařazovány mezi nemoci. „Cítit smutek je lidské, zvlášť v těžkých obdobích. Není třeba hned vše nazývat depresí,“ vysvětluje lékař. Marín dále připomíná, že diagnózu deprese společnost až příliš „zdemokratizovala“, protože ji často používá i tehdy, kdy by ve skutečnosti stačilo pochopit, proč daný člověk prožívá těžké chvíle, a dát mu adekvátní podporu – nikoli léky.
Velmi kritický byl Marín i vůči nekontrolovanému předepisování psychofarmak. Uznává, že někdy jsou léky potřebné – například při závažných stavech, kdy pacient ztrácí kontakt s realitou. Ale zároveň varuje před impulzivním předepisováním bez zohlednění celé životní situace. „Farmaceutické firmy dnes prodávají, že pilulka zlepší každému život, ale někdy se problém řeší spíš otevřenou a poctivou konverzací než receptem,“ zdůrazňuje psychiatr.
Marín proto hlasitě podporuje celostní pohled na pacienta: tedy řešení jak těla, tak i emocí. Podle něj chybí ve zdravotním vzdělávání větší důraz na člověka jako na celek. Současná psychiatrie klade přespříliš důraz na biologii a zapomíná na terapeii a hlubší pochopení jednotlivce. Právě to je směr, kterým by se podle Marína moderní péče o duševní zdraví měla ubírat – i u nás v Česku, kde stále často slyšíme fráze typu „něco na nervy“ místo komplexní, lidské pomoci.
Rozhovor s Jose Luisem Marínem tak otevírá naléhavou debatu o tom, co ve skutečnosti znamená být „normální“ a kdy už je péče o duši především záležitostí farmaceutických firem, nikoli pacientů samotných.
