Jak se liší mozek fanatika?

Co se odehrává v hlavě oddaného fanouška? Vědci popisují, jak extrémní rivalita a emoce mění chování i mozkovou aktivitu nejen při sportu, ale třeba i v politice. Objevte, co studie přináší a jak ji můžete využít v každodenním životě.

Spread the love

„Naším cílem je osvětlit chování spojené s extrémní rivalitou, agresivitou a sociálním začleněním uvnitř i mezi skupinami fanoušků,“ uvádějí autoři studie.

Naše sociální i individuální chování řídí mozek – ta fascinující továrna emocí a reakcí. Jenže hranice mezi tím, jak se chováme o samotě a ve skupině, bývá často rozmazaná. Fanatismus je toho krásným příkladem − projevuje se na úrovni jednotlivce i davu, na fotbalových zápasech Slavie, Sparty, nebo třeba na zastupitelstvech samospráv měst po celé ČR. Co se vlastně děje v mozku fanatika? Odpovědi přináší nová vědecká studie, která vzbudila velký ohlas i mezi českými odborníky.

Nedávná studie představená na výročním setkání Americké radiologické společnosti ukázala, že mozek fotbalových fanoušků reaguje během zápasu jinak než mozek běžného diváka. Francisco Zamorano Mendieta, hlavní autor studie, upozorňuje: tato zjištění mají přesah nejen do sportovního světa, ale i do politiky a dalších oblastí, kde hraje roli kolektivní identita.

„Chtěli jsme lépe pochopit dynamiku extrémní rivality, agresivity a způsob, jakým lidé vytvářejí a udržují pouta v rámci fanouškovských skupin,“ vysvětluje Zamorano.

Jak hluboko sahají fotbalové vášně

Historie sportovních rivalit je v Evropě bohatá: od ostravských Baníkovců po brněnské fanoušky Komety. Oddanost týmu je často otázkou identity, někdy téměř rodinné tradice. Vítězství přináší euforii, prohra hluboké zklamání. Chování českých fanoušků na Lize mistrů nebo během hokejového šampionátu jako by potvrdilo závěry vědců z druhé strany zeměkoule.

Jak probíhal výzkum?

Tým Francisca Zamorana oslovil 43 zdravých mužů-fanoušků dvou největších fotbalových klubů v Chile – ekvivalentem by u nás byli třeba sparťané a slávisté. Účastníci byli rozděleni na dvě skupiny podle klubové příslušnosti. Některé testy by se daly použít i u nás − průzkum míry fanatismu či psychologická vyšetření.

Během studie sledovali účastníci sestřihy zápasů s 63 góly za současného snímání funkční magnetickou rezonancí (fMRI). Tento neinvazivní postup měří změny průtoku krve v mozku a nabízí detailní pohled na to, jak reagují různé oblasti mozku v reálném čase.

Co ukázaly mozky?

  • Při gólu „svého“ týmu se aktivuje mozkový „odměnový systém“ – to je pocit štěstí, motivace, někdy až euforie. Ano, i proto slavíme u televize s pivem v ruce.
  • Při prohře startuje tzv. „síť mentalizace“ – člověk se uzavírá, přemýšlí, analyzuje příčiny neúspěchu a tím mírní bolest z prohry.
  • Studie také zaznamenala sníženou činnost části mozku zodpovědné za sebekontrolu, čímž stoupá riziko impulzivních, někdy agresivních reakcí. Typický jev při „divokých“ zápasech nebo internetových diskuzích.

Proč jsou tato zjištění důležitá ještě v roce 2025?

Dnešní doba, a to nejen v Česku, přeje vícero „bublinám“ a silné identifikaci s různými skupinami. Můžeme to vidět nejen na sportovních tribunách, ale i v diskusích pod články na Seznam Zprávách, v politických debatách či na sociálních sítích.

„Lidé touží po pocitu sounáležitosti – a to vede někdy k vytváření silné skupinové identity, ale i ke vzniku nevraživosti vůči „těm druhým“,“ upozorňuje Zamorano. Slangově řečeno: v tu chvíli „jede mozek na plný plyn“, častokrát bez rozmyslu a s nadsázkou – na krev.

Co z toho plyne pro běžný život?

  • Být oddaným fanouškem je v pořádku, pokud zároveň dokážeme své emoce ovládat.
  • Ten samý mechanismus, který nás žene fandit Slavii, nás může vést i k nepochopení jinak smýšlejících – ať už v práci nebo v politice.
  • Chcete-li zlepšit sebekontrolu, naučte se přesměrovat energii do pozitivní podpory svého týmu – nebo například do dobrovolnické činnosti ve svém klubu.
  • Ženy-fanynky zůstaly v této studii trochu stranou – což je podle některých českých odborníků škoda, protože i u nich by mohla být loajalita k týmu zdrojem zajímavých poznatků.

Závěrečné zamyšlení

Pochopení mechanismů identifikace a rivality je pro náš veřejný život důležitější než kdy dřív. Ať už jde o volby, fotbalový derby, nebo sousedskou komunitu. Správná dávka rivality je kořením sportu – ale klíčové je, aby zůstala v mezích slušnosti a zdravého rozumu.

Váš mozek je vaším nejsilnějším hráčem. Naučte se číst jeho signály a využijte je nejen ke fandění, ale i ke konstruktivnímu dialogu v běžném životě. Možná právě tím dáte svému týmu i své komunitě šanci na lepší budoucnost.

Spread the love