Hubbleův teleskop dokázal poprvé jasně a zblízka vyfotografovat kometu 3I/Atlas. Tato kompozice zobrazuje tajemný objekt mezihvězdného původu s úrovní detailu, jakou dosud nebylo možné dosáhnout.
Díky informacím získaným z pozorovacího přístroje NASA mohla izolovat jádro komety, rozlišit tvar koma a zaznamenat trysky plynu a prachu, které vystřikují, když kometa prochází sluneční soustavou.
Přečtěte si také: 3I/ATLAS: proč astronomové očekávají 19. prosince jako den pro studium komety.
Snimek, pořízený na konci listopadu z vzdálenosti přibližně 286 milionů kilometrů, jasně ukazuje aktivitu 3I/Atlas. Emise materiálu vycházejícího z jeho povrchu naznačují, že vnitřní led sublimuje vlivem slunečního tepla, i na tak velkou vzdálenost.
Jádro komety bývá obvykle skryté uvnitř obalu plynu a prachu, ale rozlišení Hubblea umožnilo jeho vizuální separaci a podrobnější studium jeho struktury. Hubbleův teleskop dosahuje tohoto stupně ostrosti tím, že pracuje mimo zemskou atmosféru, bez turbulence, která by mohla zkreslit obraz.
Pro vědecké týmy je tento detail klíčový, neboť poskytuje přímé informace o jejím fyzickém stavu a aktivitě.
Vědecké poznatky nabízené novým snímkem
Fotografie nezapadá pouze do kontextu vysoké aktivity komety. Také nabízí údaje, které pomáhají rekonstruovat její chování, když se pohybuje sluneční soustavou.
- Kompozice vyvrženého materiálu. Jasnost, hustota a tvar trysek umožňují odhadnout, jaký podíl ledu a těkavých plynů kometa obsahuje.
- Rotace jádra. Směr trysek slouží jako indikátor rychlosti rotace. Tento parametr pomáhá předvídat, jak se její aktivita vyvine v nadcházejících týdnech.
- Úpravy dráhy. Každá emise funguje jako mikro síla, která mění její trajektorii. Díky detailům z Hubblea lze přesněji stanovit výpočty její konečné cesty ze sluneční soustavy.
Přečtěte si také: 3I/ATLAS: proč astronomové očekávají 19. prosince jako den pro studium komety.
Navštívený objekt, který se nevrátí
3I/Atlas byla detekována v polovině roku a byla potvrzena jako třetí mezihvězdný objekt pozorovaný lidstvem. Prošla blízko Slunce na konci října a dne 19. prosince dosáhne svého maximálního přiblížení k Zemi, přibližně 270 milionů kilometrů daleko. Tato vzdálenost neumožní vidět kometu pouhým okem, ale lze ji sledovat pomocí vesmírných přístrojů.
Obrázek od Hubblea se přidává k řadě pozorování, která se snaží využít krátkého průchodu komety naší sluneční soustavou. Pro astronomy jde o výjimečnou příležitost studovat těleso, které putovalo miliony let z jiného kouta galaxie a jehož složení poskytuje vodítka o tom, jak se formují a vyvíjejí ledové objekty v planetárních systémech odlišných od našeho.
