Gramatické chyby opravdu způsobují stres: co na to říká věda?

Nová studie potvrzuje, že čím více gramatických chyb v češtině zaznamenáme, tím více narůstá náš stres. Podívejte se, jak jazyk ovlivňuje srdce i mysl – a jak tomu předcházet.

Spread the love

Čím více jazykových chyb slyšíme nebo čteme, tím více nás to stresuje. Potvrzují to i nové vědecké studie.

Možná jste to už někdy pocítili sami: když někdo napíše „příjdu“ místo „přijdu“ v e-mailu, nebo ve zprávě zazní klasické vopravdu místo spisovného „opravdu“, něco uvnitř vás sebou škubne. Ukazuje se, že nejde jen o osobní nelibost nebo školskou šikanu v duchu češtinářských diktátů. Skutečně – jak potvrzuje výzkum z roku 2024 –, chybné užívání jazyka v nás spouští měřitelnou stresovou reakci.

Tým vedený Dagmar Divjak a Peterem Milinem z University of Birmingham publikoval v Journal of Neurolinguistics studii, která poprvé ukázala přímou souvislost mezi výskytem gramatických chyb a změnami variability srdečního tepu (HRV).

Co je HRV a jak souvisí se stresem?

Variabilita srdečního rytmu – zkráceně HRV (z anglického Heart Rate Variability) – v podstatě ukazuje, jak se střídají různé fáze mezi jednotlivými údery srdce. Ve chvílích klidu jsou tyto intervaly nepravidelné, jakmile nás ovládne stres, srdeční rytmus se srovná a stává se pravidelnějším. Výsledky studie jsou jasné: při kontaktu s jazykovým „hororem“ HRV markantně klesá.

Čím více chyb ve větách rozpoznáváme, tím více se naše tělo „přepíná“ do stresové pohotovosti. Srdeční tep se stabilizuje, což je – i pro ty, kdo nejsou lékaři – jasný ukazatel stresové reakce.

Proč je to důležité a jak to může ovlivnit váš život?

  • Komunikační stres: I drobné jazykové prohřešky nás vyvádějí z míry víc, než si připouštíme.
  • Nástroj pro diagnostiky: HRV může v budoucnu pomáhat odborníkům odhalovat například problémy s jazykovými schopnostmi u dětí, seniorů nebo u lidí po úrazech mozku.
  • Skrytá znalost jazyka: Studie dokazuje, že cit pro rodný jazyk není jen výsledek školní gramatiky. Je to hlubší, často nevědomý rozměr, který v nás „běží na pozadí“.

Praktické tipy, jak se vyrovnat s jazykovým stresem

  • Mějte pochopení – každý dělá chyby, i v češtině. Pokud vás chyby vyvádějí z míry, zkuste si uvědomit, že někdy je důležitější sdělení než forma.
  • Vzdělávejte se – kvalitní jazykový cit vzniká nejen čtením knih, ale i běžným kontaktováním se s jazykem v různých podobách. Sledujte nové trendy v češtině (například #cesinasrdcem), sledujte jazykové influencerky nebo projekty jako Pravopisně.cz.
  • Zpětná vazba bez stresu – pokud někomu opravujete chyby, dělejte to citlivě. Připomeňte si, že to druhého opravdu může rozházet a někdy i zbytečně vystresovat.

Věda a srdeční tep: proč bychom ji měli brát vážně

Výzkum otevřel nové cesty. Přímá reakce našeho autonomního nervového systému na gramatiku ukazuje, jak úzce jsou propojené naše vnímání jazyka s fyziologickým zdravím. HRV se může stát užitečným ukazatelem – třeba u lidí, kteří nemohou svůj názor jednoduše sdělit. To je cenná zpráva i pro magistráty, školy nebo lékaře v Česku, kteří se stále víc zaměřují na kognitivní zdraví populace.

Zajímavý fakt na závěr

Věděli jste, že podle průzkumu z Masarykovy univerzity dráždí Čechy nejvíc chyba „mě/mně“, následovaná nesprávným použitím „s/z“? Na druhou stranu, mladší generace už některé „chyby“ většinou ani neřeší.

Takže příště, když vás bude „ředitele“ ve firemním e-mailu dráždit jako červený hadr, pamatujte: vaše tělo opravdu reaguje. A je to v pořádku.

Spread the love