26. listopadu 2025 – 15:00 | Technologie | Radek Chlup | Diskuze:
Britský odborník na hluboké učení a jeden z pionýrů v oblasti moderní umělé inteligence (AI), Geoffrey Hinton, se během diskuse s americkým senátorem Barniem Sendersem na Georgetown University ve Washingtonu vyjádřil k mylnému přesvědčení zastánců této technologie, kteří srovnávají aktuální pokrok s nástupem internetu, elektromobilů nebo tiskáren. Hinton tvrdí, že tato revoluce bude mít zcela jiné charakteristiky než ty předchozí.
Hinton jednoznačně odmítl paralely s minulými průmyslovými revolucemi, kdy došlo k mechanizaci a automatizaci výroby, zavedení elektrických motorů, rozvoji automobilového průmyslu a počítačové automatizaci s nástupem internetu. V těchto historických okamžicích sice zanikla některá pracovní místa, ale většinou se objevily nové příležitosti. Tato argumentace je propagována i současnými obhájci umělé inteligence, kteří tvrdí, že AI vytvoří řadu nových pracovních pozic.
Hinton však míní, že tentokrát to nebude tak jednoduché: „Lidé, kteří přijdou o práci, nebudou mít kam jít,“ varoval expert. Upozornil na možnost, že pokud se AI dostane na úroveň lidských schopností – nebo ji předčí – mohla by zastávat široké spektrum pracovních míst.
Nekonečný ekonomický paradox
V dalším průběhu rozhovoru Hinton poukázal na zdánlivě neudržitelný ekonomický paradox. Podle něj miliardáři jako Elon Musk, Mark Zuckerberg a Larry Ellison během vývoje AI opomněli přemýšlet o funkčním modelu globální ekonomiky: „Pokud lidé nebudou dostávat mzdy, kdo si pak koupí jejich produkty?“ položil otázku.
O ekonomice se říká, že funguje pouze tehdy, když lidé získávají mzdy, za které pak nakupují základní potřeby a utrácejí za služby. Umělá inteligence, jak Hinton upozornil, nebude zaměstnancem a tudíž nebude také nakupovat jídlo, pití ani zábavu. Toto by mohlo vést k ekonomickému kolapsu.
Odmítání odpovědnosti za životy
V ideálním případě by umělá inteligence mohla pomoci ukončovat války a omezovat šíření falešného obsahu na internetu. Nicméně Hinton varoval před potenciálně negativním scénářem. Pokud by armády začaly k boji využívat roboty s umělou inteligencí a proces automatizace by se zrychlil, mohlo by se stát, že se vytratí jedna ze základních překážek, která brání vládám v provádění invazí – politické odpor, který je obvykle spojen s úmrtím vojáků.
Bohaté státy, zbavené zodpovědnosti za bezpečnost svých vojáků, by tak mohly snadněji útočit na menší a slabší země.
Hinton upozornil, že k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), která má potenciál překonat i nejlepší lidské schopnosti, nejsme daleko. Zatímco dříve odborníci předpovídali časový rámec 20 až 50 let, nyní se mluví spíše o dekádách. Hinton varoval, že pokud se společnost rychle nepřizpůsobí a nepřipraví na tyto změny, musí se připravit na významné sociální otřesy.
