V roce 2025 nás výsledky znečištění ovzduší v Evropě opět nutí zamyslet se nad tím, jak vypadají naše města, čím dýcháme a co můžeme změnit. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila čerstvou analýzu. Překvapení se nekoná: česká města se drží uprostřed tabulky, nejhůře hodnotí polská a italská města, naopak skandinávské oblasti dál ukazují, jak se dělá čistý vzduch.
Spalování uhlí v rodinných domech stále hraje klíčovou roli – ať už v polském Zabrze, nebo ostravském regionu.
323 měst: Kde jsme, a kdo je před námi?
Do nejnovějšího srovnání kvality ovzduší evropských měst, které pokrývalo roky 2019–2020, zahrnula EEA 323 měst napříč 26 zeměmi, včetně Islandu, Norska a Švýcarska. Výsledek? Česko balancuje přesně uprostřed. O poznání lépe dopadly například švédské město Umeå či finské Tampere – právě tam se dlouhodobě investuje do ekologických řešení i elektromobility.
Čísla mluví jasně: 127 měst má dobrou kvalitu vzduchu (podle PM 2.5), 123 měst je na tom průměrně a 73 není vůbec důvod závidět. Srovnejte si v mapě EEA, kde leží vaše město, možná budete překvapeni.
Kde Česko ztrácí: Uhelné regiony stále v červených číslech
Z domácích měst většina spadá do kategorie průměrného znečištění. Kdo ale táhne statistiku dolů? Především Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský kraj. Krajská města, ale i menší sídla jako Karviná, zaznamenávají koncentraci PM 2.5 v rozmezí 15–25 μg/m³. Karviná je tu bohužel rekordmanem – hodnota 19,62 μg/m³ ji řadí mezi nejznečištěnější místa Česka.
Naopak pozitivní výjimkou je Ústí nad Labem. Průmyslově zatížený region překvapil výsledkem 10,84 μg/m³. Na evropském žebříčku si tak zasloužil 167. místo z 323.
Proč je PM 2.5 problém a jak je na tom Evropa?
Drobné částice PM 2.5 jsou v posledních letech pod drobnohledem lékařů i ekologů. Důvod je jednoduchý: dokážou proniknout hluboko do plic a přenášet škodliviny až do krevního oběhu. Světová zdravotnická organizace (WHO) nastavila jako hraniční hodnotu pro dlouhodobou expozici 10 μg/m³. Evropská unie má limit přísnější, ale realita? Více než 60 % evropských měst hodnotu WHO překračuje. Každodenní vdechování znečištěného vzduchu má dlouhodobě vliv na zdraví milionů Evropanů. U nás se tento problém týká téměř každého druhého většího města.
Co s tím můžeme dělat v roce 2025?
- Modernizace topenišť – stále více Čechů mění staré kotle za moderní alternativy, pomáhají i dotace Ministerstva životního prostředí.
- Městská zeleň a parky – Brno i Plzeň v posledních letech investovaly do zelených pásů, které zachycují prach.
- Přejděte na kolo či MHD – sdílená kola Nextbike nebo ReKola už najdete ve většině velkých českých měst.
- Vzdělávání a osvěta – sledujte pravidelné aktualizace o kvalitě ovzduší na webu ČHMÚ nebo aplikacích jako Windy.
Na závěr: Je čas jednat
Nejde o planý alarmismus – špatné ovzduší dopadá na každého z nás. Znečištění vzduchu není problém jen polských nebo italských regionů. I u nás můžeme každodenními rozhodnutími změnit realitu pro sebe a své okolí. Pokud chceme čistý vzduch v Ostravě, Ústí i Praze i v roce 2030, je potřeba začít už dnes. Dejte o výsledcích vědět svým blízkým – ať mají důvod více věřit větru od šumavských lesů než smogu z průmyslu.
