Aktuální jednání mezi Českou republikou a Polskem o budoucnosti hnědouhelného dolu Turów budí mezi českými ekologickými organizacemi, zejména Greenpeace, znepokojení. Podle jejich názoru by další ústupky vlády znamenaly ohrožení zdrojů vody a pokračující environmentální problémy v Libereckém kraji a okolí.
Protest Greenpeace u Ministerstva životního prostředí (Foto: Greenpeace – Petr Zewlakk Vrabec)
Aktuálně: leden 2025
Jednání ve Varšavě a nejistý výsledek
V lednu tohoto roku proběhlo klíčové kolo vyjednávání. Ministři životního prostředí obou zemí – za ČR Anna Hubáčková, za Polsko Anna Moskwová – se rozhodli detail dohody zatím nezveřejnit. O výsledku mají rozhodnout čeští koaliční partneři. Polsko zatím čeká na jasný postoj Prahy.
Ohrožení vody a další důsledky rozšíření dolu
Chystaná smlouva má zásadní dopad na severočeský region, kde rozšíření těžby už v minulých letech vedlo ke ztrátě podzemních vodních zdrojů. Evropská unie sice nařídila Polsku denní pokuty, dokud má Turów otevřeno, avšak Varšava je dosud příliš neřeší.
Stále více otazníků: Kompenzace, průhlednost, závazky
- Podle zpráv polská strana zvažuje, že nabídne menší finanční kompenzace.
- Dohoda, která by vyhovovala spíše polským zájmům, by mohla postavit české obce do nevýhodné pozice.
- Podle Greenpeace není jisté, že smlouva skutečně zajistí ochranu přírody a zájmů místních obyvatel.
Jak poznamenala Nikol Krejčová z českého Greenpeace:
Možnost uzavření takové smlouvy je chybou. Polsko nejenže nepřijímá odpovědnost, ale žádá další ústupky, a zároveň nerespektuje rozhodnutí evropských institucí. Hrozba odvolání k arbitráži, postavená na domnělých chybách naší strany, je absurdní. Správnou cestou je co nejrychlejší uzavření dolu Turów a podpora spravedlivé transformace regionu — tedy investice do nových pracovních míst. Pokud bude Polsko těžit dál po roce 2030, pravděpodobně přijde o finance z evropských fondů a poškodí obě strany.
Česko-polské napětí může ovlivnit i další regiony
Situace se komplikuje i tím, že Polsko nyní využívá argument dolu ČSM v Karviné, kde pokračuje těžba, aniž by byly brány v potaz připomínky polské strany. Zatímco důl ČSM tento rok končí, Turów plánuje těžit až do roku 2044 – což by znamenalo další dekády environmentálních dopadů.
Ekologické spolky opakovaně apelují na vládu, aby neakceptovala nevýhodné kompromisy a zajistila skutečnou ochranu regionu Frýdlantsko-Žitavsko. Právě zde si lidé v posledních letech častěji stěžují na úbytek vody ve studnách – což je v kraji, kde voda není samozřejmostí, opravdu závažný problém.
Co může znamenat spravedlivá transformace?
- Podpora nových pracovních míst a rekvalifikací pro horníky z Turówa
- Investice do obnovy krajiny a udržitelných zdrojů energie, například v okolí Hrádku nad Nisou
- Přísné dohledání nad plněním ekologických závazků
Situace kolem Turówa je jedním z nejvýraznějších ukázek, jak environmentální politika a vyjednávání mezi státy zasahují přímo do životů lidí na severu republiky. Pro nás, kteří tu žijeme, nejde jen o řady v tabulkách, ale o kvalitu vody, čistotu vzduchu i práci našich sousedů.
Jak budou další vyjednávání pokračovat, sledujte aktuality nejen v médiích, ale také na stránkách českých ekologických iniciativ. Právě vaše zapojení a veřejná debata mohou povzbudit politiky, aby se za sever Čech postavili s jasnými požadavky. Pokud máte zkušenosti s úbytkem vody či vlastní příběhy, napište – hlas místních je slyšet daleko více, než si často myslíme.
