Ruská archeoložka Ekaterina Shveygert, která právě dokončuje doktorát na Univerzitě v Zaragoze, věnuje svou dizertační práci výzkumu neandrtálců v Pyrenejích.
Příběh mladé vědkyně z Novosibirsku do srdce Pyrenejí
Ekaterina, narozená v roce 1995 v Novosibirsku, dnes patří k nejmladším členům výzkumné skupiny První osadníci & Archeologické dědictví v údolí řeky Ebro na Univerzitě v Zaragoze. Navzdory mladému věku má za sebou řadu mezinárodních projektů a zkušeností, které by jí mohl závidět nejeden kolega z oboru.
Po bakaláři historie a specializaci na archeologii, které vystudovala na univerzitě ve svém rodném městě, se v roce 2017 vydala za dalšími zkušenostmi na západ. Na Univerzitě v Zaragoze získala v roce 2019 magisterský titul „Starověký svět a archeologické dědictví“ – a právě tato škola ji vtáhla do fascinujícího světa výzkumu Pyrenejí.
Jaké otázky si archeoložka 21. století vlastně klade?
„Láká mě hledat spojitosti mezi tím, jací byli neandrtálci, a otázkami, které řešíme dnes – především, co je to vlastně člověk,“ říká Ekaterina. Na rozdíl od rychlého tempa digitální doby si archeologie žádá trpělivost, pečlivost a schopnost vnímat i ty nejmenší detaily. A také – jak Ekaterina příznačně zdůrazňuje – abstraktní myšlení: vlastnost, která podle ní odděluje lidský druh od neustále se zdokonalující umělé inteligence.
Neandertálci: méně primitivní, než si většina z nás myslí
- Emoce a empatie: Nové nálezy z Pyrenejí ukazují, že neandertálci projevovali péči o zraněné nebo starší členy skupiny.
- Kreativita v jídle: Analýza zbytků potravy odhaluje překvapující pestrost tehdejší stravy – od ořechů po lesní ovoce, nešlo jen o maso!
- Překvapivý smysl pro estetiku: Některé nástroje a artefakty z této oblasti mají zjevně nejen praktický, ale i symbolický význam.
„Pyreneje skrývají příběhy, které teprve čekají na své objevení“
Podle Ekateriny se v posledních letech proměnila role archeologie díky propojení s dalšími vědami – třeba geochemií, paleoekologií nebo umělou inteligencí pro analýzu velkého množství dat. Ale i přes všechny technologie je to vždy lidská zvědavost a schopnost hledat nové otázky, co posouvá obor vpřed.
České publikum možná překvapí, že španělské výzkumné týmy, s nimiž Ekaterina spolupracuje, mají silné vazby právě i na vědce z Masarykovy univerzity v Brně – například v oblasti analýz kosterních pozůstatků nebo inovací v terénní dokumentaci.
Tip na závěr – navštivte lokality, kde se psala historie
Pokud vás baví dávná minulost na vlastní oči, zkuste si naplánovat výlet do Pyrenejí nebo na některé z našich archeologických nalezišť, například Dolní Věstonice nebo Mladečské jeskyně. V současnosti řada lokalit nabízí i interaktivní expozice a moderní průvodcovské aplikace, které vám umožní ponořit se přímo do děje historie.
Ve světě dat a algoritmů má lidská zvědavost stále své nenahraditelné místo. Možná právě proto jsou příběhy mladých a zapálených výzkumníků, jako je Ekaterina Shveygert, stále tak inspirativní – ať už se zajímáte o archeologii, nebo prostě chcete lépe porozumět tomu, co dělá člověka člověkem.
