V posledních letech jsme i v Česku stále častěji svědky masivního šíření falešných zpráv na sociálních sítích. Podle čerstvé studie prestižních amerických univerzit Northwestern a Princeton za tím nejsou jen špatné algoritmy, ale především lidské emoce – hlavně rozhořčení a pocit morální frustrace.
Pokud jste si někdy všimli, jak rychle se po tragických událostech (například loňských povodních na jihu Moravy nebo ničivém tornádu na Hodonínsku) objevují spekulace a polopravdy, asi už tušíte, o čem je řeč. Odborníci potvrzují: V rozjitřené společnosti se férovou debatu často nahrazuje emotivní rozhořčení nad údajným selháním politiků či institucí a na sociálních sítích pak mnozí sdílí neověřené nebo záměrně lživé informace.
Proč je rozhořčení tak návykové?
Nová studie publikovaná v časopise Science se zaměřila na emoci, která často „spouští” lavinu sdílení: rozhořčení. Ať už je dezinformace politicky motivovaná či nikoli, právě rozčílení vyvolává u lidí potřebu okamžité reakce – a tedy i sdílení bez ověřování faktů.
„Rozhořčení zvyšuje nejen ochotu sdílet obsah obecně, ale dokonce urychluje šíření nepravdivých, zavádějících zpráv, protože posiluje pocit sounáležitosti ke skupině,” vysvětluje Killian McLoughlin z Princetonu, vedoucí výzkumu.
Přitom nejde „jen“ o jakýkoli hněv. Právě morální rozhořčení motivuje k tomu, abychom šířili informace potvrzující názory naší sociální bubliny – přestože nejsme ověřili, zda jsou pravdivé.
Jak (a proč) vzniká vlna falešných zpráv?
Tým vědců analyzoval stovky tisíc příspěvků z Facebooku a platformy X (dříve Twitter) a doplnil je dvěma behaviorálními experimenty. Ukázalo se, že dezinformátoři často záměrně cílí na témata, která mohou lidi rozčilit a mobilizovat – spouští vlnu emotivních reakcí na „nepřítele“, ať už skutečného, či domnělého.
Typickým příkladem může být ruská dezinformační kampaň během amerických voleb v letech 2016–2020. Jejím cílem bylo rozpoutat mezi Američany rozkol a nenávist, a to právě skrze emotivní obsah, který polarizoval společnost a uměl rozpálit krev v žilách i těm, kdo běžně zůstávají stranou.
- 9 000 článků a přes 3 000 tweetů – tolik falešného obsahu vyprodukovala například jedna jediná agentura za pouhých sedm měsíců.
- Mnoho příspěvků bylo přímo zaměřeno na to, aby v adresátech vzbudily pocit ohrožení, strachu nebo vzteku – například šířením lží o migraci či politických odpůrcích.
Proč algoritmy sociálních sítí zhoršují situaci?
Samospádné šíření dezinformací výrazně zrychlují i samotné algoritmy platforem typu Facebook, X nebo TikTok. Ty totiž automaticky upřednostňují obsah, který vyvolává silné emoce – lajky, komentáře a sdílení jsou pro algoritmy často důležitější než ověřenost.
Vědci zjistili, že příspěvky vyvolávající rozhořčení sbírají na sítích v Česku i zahraničí výrazně více interakcí než obdobně laděné, ale fakticky správné texty. Algoritmus je pak ještě silněji „posílá dál” – cyklus se opakuje a lavina falešných zpráv roste.
Lze vlnu falešných zpráv vůbec zastavit?
Co tedy s tím? Některé platformy už testují opatření jako upozornění na možné lži nebo fakt-checking. Pomáhají také kampaně podpory mediální gramotnosti a schopnost uživatelů „číst mezi řádky“.
Bohužel, vědci v aktuální studii potvrzují, že tato opatření nejsou vždy dostatečně účinná. Řada uživatelů sdílí obsah primárně z loajality ke své skupině nebo prostě proto, že rozhořčení je silnější než racionální úvahy.
Je tak nezbytné více pracovat nejen s algoritmy, ale hledat i nové cesty, jak lidi motivovat kontrolovat si fakta ještě před tím, než zmáčknou „Sdílet“.
Co může každý z nás dělat?
- Než něco sdílíte znovu, zamyslete se, zda nerozhodují spíš emoce než fakta.
- Sledujte ověřené české zpravodajské portály (Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Deník N atd.).
- Naučte se rozpoznávat hlavní znaky dezinformace — výrazná polarizace, výzva ke „spravedlivému rozhořčení”, absence jasného zdroje.
- Ptejte se: Kdo má prospěch z toho, že budu rozhořčený/rozhořčená a budu to sdílet dál?
- Podělte se o ověřený obsah i s ostatními – je to nejlepší obrana proti vlnám „fake news“.
A proč by vás to mělo zajímat i v roce 2025? Protože dezinformační kampaně se vyvíjejí s každým dalším rokem, ale základní mechanismus zůstává stejný: Emoci naprogramovat, rychlostí algoritmů rozdělit a polarizovat. Jen ostražitost a dobré návyky v internetové komunikaci nás před tím ochrání.
